xXx: Nová dimenze

V druhém pokračování akčního hitu xXx s podtitulem Nová dimenze se vrací na stříbrné plátno Samuel L. Jackson v roli oddaného agenta Národní bezpečností agentury (NSA) Augusta Gibbonse, který řídil operace v prvním dílu. V úvodu filmu unikne spolu s expertem na šikovné vynálezy Tobym Lee Shaversem (Michael Roof) jen o vlásek vražednému útoku neznámých lidí, kteří vtrhnou do podzemního operačního centra NSA.

Gibbons má podezření, že zabijáci byli vysláni tajnou radikální frakcí uvnitř vlády a hledá nového agenta, jenž by mu pomohl toto nečekané nebezpečí zažehnat. Tentokrát potřebuje zkušeného a trénovaného člověka s vojenskou průpravou a znalostí poměrů, který by dokázal odhalit, kde má povstání ve vlastních řadách původ.

Bohužel, ten nejlepší kandidát sedí ve vězení. Jmenuje se Darius Stone (Ice Cube) a v současné době si v cele vojenské věznice odpykává trest za napadení nadřízeného důstojníka. Gibbons mu pomůže s jeho plánovaným útěkem a přesvědčí jej, aby se stal novým agentem sekce xXx a zastavil snahy o vládní převrat.

V Bílém domě mezitím prezident Sanford (Peter Strauss) kříží kordy s radikálním ministrem obrany Georgem Deckertem (Willem Dafoe) – bývalým generálem, který se v minulosti setkal s Gibbonsem i Stonem. Když pak Deckert navštíví slavnostní vládní večer, Stone se vydá na výzvědy v přestrojení za číšníka. Na oslavě se setká s Charlie Mayweather (Sunny Mabrey), dcerou jednoho z členů vládního kabinetu, která mu nakonec pomůže utéci.

Mezitím se mu však přilepí na paty novopečený a ambiciózní agent FBI Kyle Steele (Scott Speedman), který jej považuje za nebezpečného zločince. Aby nemusel čelit rostoucí přesile sám, přibere si Stone na pomoc dva staré přátele z minulosti: svou bývalou lásku Lolu (Nona Gaye), která nyní vlastní obchod se supermoderními auty, a Zekea (Xzibit), kšeftaře s kradenými autodíly s přístupem ke zbraním i důležitým lidem.

Když je poté prezident Sanford unesen během útoku na Kapitol, Stone musí využít veškeré dostupné pomoci, aby dokázal odvrátit největší nebezpečí, jaké kdy americké svobodě hrozilo. „Oproti prvnímu filmu, který se odehrával v zámoří, jsme se tentokrát rozhodli zůstat s příběhem doma,“ říká producent Neal H. Moritz. „Děj jsme zasadili do Washingtonu, protože je to silné a v současné době také docela příhodné prostředí.“

„Během pilování konceptu jsme se také zaměřili na nového agenta programu xXx,“ pokračuje Moritz. „Chtěli jsme, aby měl stejnou náturu jako ten v předchozím díle. Když jsme přemýšleli o tom, kdo by tuto roli mohl obsadit, ukázal se být nejvhodnějším kandidátem, který dokonale ztělesňoval naše představy, Ice Cube.“

Přední hiphopový umělec, který se v poslední době stal také filmovou hvězdou, přijal možnost zahrát si v tomto filmu s nadšením. „Byl jsem velkým fanouškem prvního pokračování,“ říká Ice Cube. „Kaskadérské kousky byly úžasné. Trailer k prvnímu filmu jsem viděl shodou okolností právě v kanceláři Neala Moritze, když jsem s ním probíral jiný projekt. Tehdy jsem si říkal: ‚Kruci, toho jsem měl hrát já!‘“

V roli přísného agenta NSA Augusta Gibbonse se opět objeví Samuel L. Jackson. „Gibbons mi vždycky připadal tak trochu jako rebel, který se nějakou náhodou dostal do vládních kruhů,“ říká Jackson. „Věří všem věcem, které dělá, ale vždycky byl považován za outsidera. Skutečnost, že tuto tajnou organizaci řídí svým vlastním způsobem, mi učarovala. Zřejmě proto, že mám stejnou povahu jako on.“

Dalším hercem, kterého jsme mohli vidět i v prvním pokračování, je představitel poplety a geniálního vynálezce Tobyho Lee Shaverse Michael Roof. Tentokrát ale není jeho role pouze okrajová a během filmu si užije nejednu přestřelku a dobrodružství. „Toby je stále blázen do těch malých šikovných věcí,“ říká Roof. „Ale tentokrát dostane šanci zapojit se do akce se svými parťáky a užije si i samotnou misi. Ve filmu řídím, střílím a dokonce se i nabourávám do počítače ministerstva obrany. No jo, jsem fakt drsňák!“

Režisér Lee Tamahori, který nedávno zrežíroval zatím poslední dobrodružství Jamese Bonda Dnes neumírej, byl pro producenty jasnou volbou. Nejen, že předvedl svůj um při zvládání komplikovaných akčních a kaskadérských scén, ale také má dar přimět herce k silným hereckým výkonům, jako se mu to podařilo ve filmech Na ostří nože nebo Kdysi byli bojovníky.

Tamahorimu přišla zajímavá premisa filmu a rozhodnutí producentů situovat děj filmu do Spojených států a jejich současného politického klimatu – právě díky tomu mu přišel příběh mnohem věrohodnější. „Zamlouval se mi nápad nechat Sama Jacksona ve stejné roli a vyměnit agenta, s nímž spolupracuje. Připadalo mi, že je to originální a zajímavý způsob, jak v této sérii pokračovat,“ říká režisér.

Role úhlavního nepřítele prezidenta, ministra obrany George Deckerta, se zhostil herecký veterán Willem Dafoe, který byl nominován na dva Oscary za výkony ve filmech Ve stínu upíra a Četa. „Deckert si myslí, že zemi, kterou miluje, vedou zcela nesprávní lidé. Vzhledem k jeho zázemí a prostředkům, které má k dispozici, není divu, že se snaží dělat všechno pro to, aby nepohodlné lidi odstranil,“ říká Dafoe. Přesto se však necítí být člověkem, který by zemi rozvracel. Právě naopak: „Považuje se za patriota, který věří, že změna režimu je jediným možným řešením.“

Po obsazení rolí čekal režiséra Tamahoriho nesnadný úkol – natočit ve velmi přísných bezpečnostních podmínkách, které panují po tragických událostech z 11. září 2001, film odehrávající se ve Washingtonu. Představa natáčení poblíž významných monumentů a uvnitř vládních budov nebyla příliš optimistická. „Natáčení ve Washingtonu je velmi omezené,“ říká producent Arne L. Schmidt. „Nákladní auta a veškeré vybavení musí projít prohlídkou a během natáčení si připadáte skoro jako ve vězení. Letadla ani helikoptéry nelze vůbec použít. Z logistického hlediska bylo tedy příliš komplikované, aby vznikala jakákoliv větší část filmu ve skutečném prostředí.“

„Proto jsme se rozhodli natočit na místě jen několik scén a zbytek vládních budov včetně Kapitolu jsme postavili ve studiu. Zní to nákladně, ale pokud je to dobře naplánováno, může se to docela vyplatit,“ říká Tamahori.

Hlavní výtvarník Gavin Bocquet, který právě dokončil práci na nejnovějším pokračování ságy Star Wars, byl na realizaci Tamahoriho představ dobře připraven. „Leeovým úmyslem bylo zabrousit do žánru moderního špionážního thrilleru,“ říká Bocquet. „Vzhledem k tomu, že jsme nemohli ve Washingtonu natáčet v takovém rozsahu, jaký by nám vyhovoval, rozhodli jsme se využít promyšlených kombinací studiových scén, miniatur, zeleného pozadí a počítačové grafiky.“

Ve skutečném Washingtonu se nakonec natáčelo pouze dva dny. První scéna zachycuje projev prezidenta Sanforda u nohy Lincolnova památníku, druhá sleduje Daria a Charlie při jejich hře na kočku a myš v Reaganově centru.

Všechny další scény, včetně těch, které se odehrávají v interiérech a exteriérech Kapitolu, byly vytvořeny pomocí filmové magie. Rotundu Kapitolu a jeho sály zastoupily věrné repliky, zkonstruované podle existujících plánů a fotografií, u vnějších schodů filmaři využili kombinace studiových scén a počítačové grafiky. „Postavit interiér rotundy Kapitolu bylo docela náročné, protože je hodně slavná a dosud se ve filmech objevovala jen zřídka,“ říká Bocquet. „Když jsme si byli Kapitol prohlédnout, prošmejdili jsme každý kout a půjčili si z archívu všechny plány, poznámky a podklady, které jsme našli. Skutečný Kapitol nicméně nemá některé místnosti, chodby a schodiště, které jsme umístili tak, aby tvořily vhodné prostředí pro naše akční scény. Interiér jsme tedy nakonec uspořádali jinak.“

Jednou z hlavních věcí, kterou museli brát designéři při vytváření rotundy v potaz, byla exploze, po níž ve filmu zůstane v jedné ze stěn Kapitolu velká díra. „Při vytváření scén pro kaskadérské kousky a speciální efekty platí pravidlo ‚vždycky postavit tři‘. Na místě jsme zkonstruovali originál a jednu repliku, přičemž oba modely jsme byli schopni opravit přes noc, kdybychom potřebovali ten záběr natáčet tolikrát. Vedoucí speciálních efektů John Frazier úzce spolupracoval se mnou, ostatními výtvarníky, režisérem a koordinátorem kaskadérských výkonů, abychom se dohodli, co přesně můžeme postavit a jak rychle to dokážeme opravit,“ říká Bocquet.

První exploze se ale naštěstí vydařila na jedničku. Na drátech zavěšení kaskadéři byli odmrštěni a kusy umělého „betonu“ spadly přesně do záběrů několika kamer, kterými byla scéna snímána.

Další náročnou akční sekvencí, u níž filmaři doufali v úspěšný první pokus, byla demolice upraveného pickupu Ford F150 ‚neviditelným tankem‘, při níž auto exploduje. Jeho podvozek byl posazen na speciálním katapultu, který jej v okamžiku, kdy je ve filmu zasažen silnými střelami tanku, vymrštil směrem nahoru a dozadu.

Konstrukce tohoto zařízení i design futuristického ‚neviditelného tanku‘ se stal záležitostí týmu vedoucího speciálních efektů Johna Fraziera, který má na kontě dvě nominace na Oscara za filmy Nebezpečná rychlost a Twister. „Jde vlastně o jednu z možností, jak by mohl takový neviditelný tank, který nás možná čeká v budoucích válkách, vypadat,“ vysvětluje Frazier. „Museli jsme postavit lehčí verzi, protože skutečný tank by byl tak těžký (asi 50 tun), že by pod sebou rozerval silnici. Začali jsme použitým podvozkem z kamiónu Freightliner, ze kterého jsme odstranili chladič a delší zadní část. Poté jsme namontovali dieselový motor z téhož kamiónu, navařili na konstrukci lehké ‚zneviditelňující‘ panely a připevnili horní část se dvěma otáčejícími se střílnami. Jedinou součástí ze skutečného tanku tak zůstaly pásy.“

Dlouhý popis
Délka: 101 min
Země: USA , 2005

795 hlasů