Syriana

Vše souvisí se vším
“Z korupce vzniká ... korupce? Korupce je vládní vtírání se do hospodárnosti trhu ve formě regulací..” Tolik Milton Friedman, držitel Nobelovy ceny. Proti korupci máme přesné zákony, takže s ní můžeme dobře vycházet. Korupce je naše ochrana. Korupce nám zajišťuje bezpečí a klid. Korupce je proč marníme svůj čas maličkostmi. Korupce ... je proč vítězíme.” - od Tima Blakea Nelsona (Dany Dalton) pro Jeffreyho Wrighta (Bennett Holiday)

Politický thriller Syriana, který nahlíží do dravého a zkorumpovaného prostředí světového ropného průmyslu, vzešel z pera scénáristy a režiséra Stephena Gaghana, držitele Oscara za scénář k filmu Traffic: Nadvláda gangů. Prostřednictvím Syriany, která se několika souběžnými dějovými liniemi snaží poukázat na důsledky honby za bohatstvím a mocí se dostaneme jak do pracoven washingtonských makléřů, tak mezi muže, kteří dřou na ropných polích v Perském zálivu. Zápletka filmu se rozvíjí na pozadí snahy mladého, charismatického a reformního prince Nasira (ALEXANDER SIDDIG), představitele nejmenované země v Zálivu, který se snaží vyvázat z dlouhodobě nevýhodných smluv s americkými firmami a vládou, jež sledují jen své zájmy. Nasir, který se má stát dědicem trůnu, přiřkl práva na další těžbu zemního plynu, jež byla dosud v držení texaského energetického gigantu Connex, větší a výhodnější nabídce ze strany Číny. Tento krok je pro Connex a americké obchodní zájmy v této oblasti bolestivou ránou pod pás. Na scéně se objevuje Killen - malá ropná společnost texaského podnikatele Jimmyho Popea (CHRIS COOPER), který v tenderu právě získal prominentní práva na těžbu v Kazachstánu, čímž se Killen pro Connex stává významným partnerem, poněvadž si potřebuje udržet stávající objem produkce. Toto podezřelé sloučení firem způsobí, že se na ně zaměří Ministerstvo spravedlnosti, proto je do kontraktu zapojena vlivná právnická firma z Washingtonu – Sloan Whiting, aby bylo dosaženo náležitého krytí celé operace. Bob Barnes (GEORGE CLOONEY) je dlouholetým agentem CIA, který však chce svou úspěšnou kariéru u výzvědných služeb ukončit. Má syna, který je zapsán na univerzitní studia (MAX MINGHELLA), proto by raději využil možnosti strávit poslední roky služby v kanceláři. Bob byl vždy věrný svým zaměstnavatelům, vždy pevně věřil, že svou prací přispívá záměrům vlády a k tomu, aby Amerika byla lepším a bezpečnějším místem pro život. Během Bobovy poslední mise – atentátu na dva dealery zbraní padne do rukou tajemného modrookého Egypťana moderní řízená střela Stinger. Bob se vrací do Washingtonu, kde je mu slíbeno povýšení.. pokud se pod rouškou tajné mise vydá zpět na Východ a spáchá atentát na prince Nasira. Když se však jeden z jeho místních kontaktů k němu obrátí zády a celá mise je ohrožena, Bob se stává obětním beránkem CIA, organizace, které obětoval celý svůj život a která ho nakonec zradila. Bob se snaží vypátrat pravé příčiny toho co se stalo. Zjišťuje, že celou dobu mu jeho představení lhali a on byl nasazován do akcí bez toho, aby měl informace o širším pozadí a jejich zájmech. Bennett Holiday (JEFFREY WRIGHT) je mladý ambiciózní právník z Washingtonu, pracující pro právní firmu Sloan Whiting. Je zodpovědný za hladký průběh sloučení naftařských firem Connex – Killen a lobovat za ně ve Washingtonu. Sloučení totiž není jen firemním ale i státním zájmem. Je to také otázkou Bennettových ambicí – ambice, které jsou neustále podněcovány jeho otcem (WILLIAM C. MITCHELL). Energetický analytik Bryan Woodman (MATT DAMON) je vycházející hvězdou společnosti Energy Trading. Bryan žije se svou manželkou Julií (AMANDA PEET) a dvěma syny v Ženevě. Na párty, kterou pořádá princ Nasir se stane tragická nehoda při které přijde o život jeden z Bryanových synů. Princ Nasir se snaží alespoň částečně kompenzovat tuto ztrátu a nabízí mu podíl na plánu svých reformních snů. Bryan i přes zděšení své ženy nabídku přijímá. Dean Whiting (CHRISTOPHER PLUMMER), Bennettův nadřízený, ředitel firmy Sloan Whiting a jeden z nejvlivnějších mužů Washingtonu se snaží překazit obchod mezi princem Nasirem a Čínou. Je si dobře vědom, že Nasirův mladší méně zkušený bratr princ Meshal (AKBAR KURTHA), bude přístupnější americkým obchodním zájmům a tak na stárnoucího Emíra vyvíjí tlak, aby svým nástupcem jmenoval prince Meshala. Tímto by prince Nasira politicky odstavil. Na druhém konci mzdových tabulek v zemi prince Nasira jsou přistěhovalí dělníci, těžce pracující na ropných polích a snášející rozmary královské rodiny i překotné proměny v průmyslu. Dva dělníci Connexu, Saleem Ahmed Kahn (SHAHID AHMED) a jeho syn Wasim (MAZHAR MUNIR) kvůli změně majitele firmy ztratili práci, čímž se jejich budoucnost stává značně nejistou i z důvodu vypršení jejich víz. Saleem stále sní, že se jednoho dne vrátí do Pákistánu, jeho syn věří v lepší zítřky, ale brzy se dostavuje rozčarování a hněv, když vidí, že s nimi v Zálivu jednají jako s posledními z posledních. Wasim a jeho přítel Farooq (SONNELL DADRAL) nacházejí útěchu v místní madrase, místě, kde se s nimi konečně jedná jako s rovnými a s úctou v jinak ponurém světě. V madrase se Wasim a Farooq dostávají pod křídla charismatického a nebezpečného verbíře - modrookého Egypťana vlastnícího řízenou střelu Stinger. Šejkové i dělníci, vládní inspektoři i mezinárodní špióni, bohatí i chudí, slavní i neznámí všichni mají svou roli ve složitém mechanismu, který pohání průmysl. Aniž si to uvědomují, že jsou také příslovečnými jazýčky na miskách světových vah.

O FILMU
“Žijeme ve velmi složitých časech a já jsem chtěl, aby Syriana odrážela tuto komplikovanou dobu až fyzickým způsobem, chtěl jsem, aby to byl vyprávěný příběh. V tomhle boji není žádných kladných nebo záporných hrdinů, není tu snadných odpovědí. Postavy tohoto filmu nejsou ztvárněny tradičním způsobem, příběh se nepokouší propašovat žádná ´malá naučení´, jak otázky vaše, tak postav, zůstávají neustále otevřené. Doufali jsme, že tím, jak příběh zbavíme prvoplánové uživatelské vstřícnosti, zůstane vám pod kůži o hodně déle. Syriana je pro nás tím nejčestnějším uvažováním o situaci po 11. září jakého jsme byli schopni”. Stephen Gaghan, režisér a scénárista.

Syriana byla napsána a režírována Stephenem Gaghanem, držitelem Oscara za nejlepší scénář pro Traffic Nadvláda gangů. Gaghan začal uvažovat o machinacích na pozadí světového obchodu s ropou při sbírání materiálu pro film Traffic: Nadvláda gangů. Tehdy se ve Washingtonu setkal se spoustou vlivných lidí mezi něž patří i představitelé Pentagonu, kteří vedou protidrogovou politiku. Tehdy si Gaghan začal uvědomovat spojitost mezi obchodem s drogami a mocenskými hrami v ropném průmyslu. “V té době ještě nebyla oddělení pro boj s drogami a terorismem oddělená,” říká Gaghan,” a mně tehdy blesklo hlavou, že možná zdaleka největší závislost naší země je ta na levné zahraniční ropě. Díky tomuto snadnému přístupu k ropě nám pořádně narostla ramena”. Když pak režisér filmu Traffic: Nadvláda gangů Steven Soderbergh, herec/producent George Clooney a jejich společná produkční společnost Section Eight ukázala Gaghanovi vzpomínkovou knihu někdejšího agenta CIA, Roberta Baera s názvem See No Evil, ukázala se jako vhodné doplnění toho o co tento režisér projevoval zájem již před tím. Kniha zaznamenává Baerovy zkušenosti z práce důstojníka CIA na Blízkém východě, přesněji z let 1976-1997, kdy byl na Operačním ředitelství. “Stephen Gaghan mi jednou řekl, že závislost na ropě by se dala přirovnat k závislosti na cracku,” říká Soderbergh,” a já věděl, že najde způsob, jak tuto myšlenku uchopit”. Kniha poskytla pro Syrianu prvotní impuls ale byly to právě Baerovy vzpomínky na práci v CIA, které poskytly výchozí bod pro příběh, který chtěli tvůrci vyprávět. “Kniha je fascinující,” říká Clooney“ a čím více jsme ji četli, tím více jsme si uvědomovali, že pod jedním příběhem se ukrývá druhý. Potenciál Syriany jsme viděli v tom, že se přiblíží módním filmům 60. a 70. let, které měly odvahu zpochybňovat vládu a poukazovaly na její selhání jako kdyby to nebylo selhání jednotlivců či zájmových skupin ale nás všech.

Myslím, že jsme zachovali podstatu Bobovy knihy, jakkoli dějová linie je vlastně fiktivní. Umožnil mi také pochopit, kolik figurek je vlastně na Blízkém východě ve hře. Což nás pak vedlo k rozhodnutí vyprávět příběh prostřednictvím několika paralelních linií”, říká Gaghan. Gaghanovi zabralo shromažďování materiálu přibližně jeden rok a teprve poté se pustil do scénáře. Zkoumal pozadí průmyslu ve Spojených státech, cestoval do Velké Británie, Francie, Itálie, Švýcarska, Libanonu, Sýrie, Dubaie a Severní Afriky, kde hovořil s lidmi různého společenského postavení, kteří prohloubili jeho povědomí o mocenských hrách v rámci ropného průmyslu. Sám Bob Baer vzal Gaghana na okružní cestu po Blízkém východě, kde před tím pracoval 21 let u tajných služeb, aby mu představil lidi z ropného průmyslu, obchodníky s ropou, důstojníky CIA, obchodníky se zbraněmi či vůdce islámského hnutí Hizballáh. “Narazil jsem tam na velmi vřelé a pohostinné lidi s jasným názorem na věc,” říká Gaghan o svých cestách. “Zjistil jsem, že když tu samou otázku položíte pěti lidem, získáte pět odlišných odpovědí a pět osobních příběhů, jenže z toho vlastní příběh neposkládáte. Chtěl jsem zjistit, jak celý ten svět tajných informací funguje”. Po této intenzivní cestě a zkoumání začal Gaghan pracovat na scénáři, kde dohromady provázal několik nezávislých linií, které osvětlují, jak to chodí ve světě ropného průmyslu a seznamují nás s lidmi, kteří drží celý systém v chodu ať už prostřednictvím svého vlivu, silou vůle a nebo často zneužívanou manuální prací. Hlavním záměrem tvůrců však bylo, aby přesvědčivě vyprávěli příběh, který odráží komplikovanost a dvojznačnost celé dnešní situace - situace, v níž se zračí rozdílné úhly pohledu a žádný z nich není dopředu favorizován jako správný a pravdivý. “Tímhle filmem nechceme kázat,” říká Clooney. “Filmy mohou nanejvýše podnítit diskusi - v tomto případě diskusi na ožehavé téma naší závislosti na ropě. Syriana však také otevírá diskusi na téma korupce, efektivitě práce CIA a spoustě dalších věcí. Chceme, aby se lidé o tomhle filmu bavili v supermarketech ve frontách před pokladnou jako tomu bývalo kdysi. Chceme, aby znělo ´s tímhle souhlasím´ a ´tady se mýlí´. Přesně takovou diskusi potřebujeme”. Gaghan také doufá, že Syriana přiblíží běžnému americkému divákovi to, co se mu zdá cizí a vzdálené. “Domnívám se, že čočka, kterou pozorujeme obecné, může být použita i na pozorování konkrétního,” říká Gaghan. “V jednu chvíli sledujete Wasima, který se svým otcem pracuje v Zálivu a kde říká ´Jednou si pořídíme náš vlastní dům a přivedeme sem tvou matku´, a o chvíli později už jste s Robby Barnesem, který se svým otcem Bobem prochází budovou university. Síla těchto obrazů poskládaných jeden vedle druhého spočívá v tom, že si doufejme začnete uvědomovat všechna ta spojení, která poukazují k celku: k tomu, že jsme obyvateli jednoho světa a že všichni chceme, aby se naše děti měly lépe.

“Celý tento příběh je o obyčejných lidech v neobyčejných situacích a máme si jeho prostřednictvím uvědomit, jak moc záleží na osobní zodpovědnosti a nakolik naše každodenní rozhodnutí přispívají k tomu, co to znamená být člověkem,” pokračuje Gaghan. “Bob Barnes je týmovým hráčem, který chce odvádět tu nejlepší možnou práci. A také chce, aby se jeho syn dostal na vysokou školu. Bryan Woodman má manželku a dvě děti. Za nějakou dobu musí čelit tomu nejhoršímu, co si jen rodiče kdy mohou představit – ztrátě dítěte. Vztah Bennetta Holidaye a jeho otce je v krizi. Bennett raději zůstává dlouho v práci a nebo si ji nosí domů – tato situace je takřka naším denním chlebem. Prostřednictvím každodenních životů postav jsme schopni vstoupit do světa, který se většině lidí zdá na první pohled příliš abstraktní. Jenže časem je čím dál jasnější, že střety obchodních zájmů, terorismus či nastolení demokracie na Blízkém východě ovlivňuje jak naši ekonomiku, tak naši psychiku. A v dohledné budoucnosti tomu nebude jinak. “Slovo ´Syriana´ jako takové patří do žargonu washingtonských kuloárů a naznačuje hypotetickou změnu na ideologické mapě Blízkého východu. V našem filmu je však použit poněkud abstraktněji. Koncept ´Syriany´, který vychází z toho, že můžete úspěšně přebudovat národní státy podle svých snů, je jen chiméra. Syriana je vhodným titulem pro film, který by mohl být natočen v podstatě kdykoliv a mohl by vyprávět o souhře okolností, které mají vztah k nekontrolovatelným ambicím, aroganci a fantaziím o nezlomných říších”.

JAK SE OBSAZOVALI HERCI
V Syrianě je asi 70 mluvených rolí a tvůrci obsadili talentované herce z více než deseti světových metropolí, jako například z Los Angeles, New Yorku, Londýna, Káhiry, Bahrainu, Dubaie, Kuvajtu a Damašku. Gaghanův pohlcující scénář přilákal i herce oceněné Oscarem, jako jsou Chris Cooper a William Hurt. “Gaghan je opravdu skvělý scénárista, takže když jsme jeho scénář rozeslali, stalo se, že v tom chtěl hrát úplně každý,” říká Clooney. “A to se moc často nestává. Hercům, kteří jdou z filmu do filmu, jsme říkali: ´Podívejte, ta role není moc velká´. A oni na to: ´Mně je to jedno. Já v tom prostě chci hrát´. Je to film, v němž se shromáždila opravdu výrazná herecká kvalita. Ale největší hvězdou filmu je Gaghanův scénář”. Gaghan si je vědom toho, že právě výkony herců jsou nástroji, jejichž prostřednictvím se ze scénáře stává hvězdný film „Dostanete herce takového kalibru a oni prostě odvedou svou nejlepší práci“, říká Gaghan. „ A tak to bylo během celého natáčení“. ”Clooney hraje zkušeného agenta CIA, Boba Barnese, jehož kariéra je postavena na dlouholeté zkušenosti se situací na Středním východě během 80tých let. “Jedním z aspektů Bobovy dějové linie je, že dochází k postupné dekonstrukci CIA se všemi průvodními jevy,” říká Clooney. “Na Středním východě už není mnoho agentů, kteří by byli schopni komunikovat v arabštině. Což je chyba. Studená válka prostě skončila a špičky v CIA si myslí, že další dohled nad oblastí je zbytečný. Není třeba mít obrazně řečeno nohy pevně na zemi, to jest operační důstojníky CIA“. Bob vždy stavěl svou kariéru na první místo před rodinou a to nejen z věrnosti a víry v hodnoty, které bránil ale z nutnosti. „Důstojníci CIA lžou prakticky neustále... každému, během celé kariéry,“ tvrdí Gaghan. „Lžou svým rodinám, lžou svým dětem, lžou manželkám, přátelům. Kamkoliv přijdou, tam lžou“.

Důsledkem toho se Bob cítí manželce odcizený a má také komplikovaný vztah se svým synem Robbym, kterému už život, který je nucen vést, jde na nervy: neustále se stěhují a začínají od začátku. Jsou tam, kam převelí otce. A protože Robby se připravuje na vysokou školu, Bob se oprávněně obává, že by svého syna mohl navždy ztratit. Bobova oddanost práci a hluboká znalost dané oblasti však nic neznamená pokud se ve Washingtonu nezapojí do velké hry – to jest, že bude vlivným lidem říkat jen to, co sami chtějí slyšet. Dokonce i tehdy, když to bude odporovat skutečnostem, které viděl na vlastní oči. Když se jeho čestný přístup stává vládě přítěží, nemá problém pod ním podříznout větev. „Bob je velmi zajímavá postava, protože opravdu věří tomu, co dělá,“ říká Clooney. „Není to žádný cynik - věří, že to co dělá, by se opravdu dělat mělo, že to jeho vlasti pomáhá. Ale najednou ztratil iluze, protože agentura, které zasvětil celý svůj život, ho bez mrknutí oka obětuje“. Ačkoliv byl Robert Baer předobrazem postavy Boba Barnese, Clooney své pojetí role na Baerovi nezaložil. Rozhodl se vzít to v čem spočívá jeho pochopení postavy a úkolů styčného důstojníka CIA a přetavit vše po svém bez vztahu k jakékoliv skutečné postavě. “Chtěli jsem, aby postava sloužila příběhu a ne naopak,“ říká herec. „To mě trochu osvobodilo, protože jsem pojednou nehrál živou osobu ale místo toho jsem měl přímý přístup k tomu, co chtěl film sdělit. Nemusel jsem se soustředit na co možná nejpřesnější obraz určitého člověka a místo toho jsem se mohl soustředit na co nejčestnější odpověď na otázku, kterou celý film klade“. Clooneyho postava je definována i svým zjevem, neboť herec kvůli roli za měsíc přibral 15kg a nechal si narůst dlouhou bradku, aby vypadal jako agent ve středních letech, respektive ke konci své aktivní kariéry. „Na důstojnících CIA je zajímavé to, že se úplně rozpustí,“ vysvětluje Gaghan. „Zmizí ve své roli, jsou jako herci. Důstojník CIA je člověk, který vstoupí do baru v Macau a nebo do mešity v Rijádu a na obou místech působí naprosto přirozeně, nikdo si na něm ničeho zvláštního nevšimne. Což je pravý opak filmových hvězd - ti se neumějí rozpustit. George je výborný a velice atraktivní herec. Ale jakmile přibral na váze, nechal si narůst dlouhou bradku, jakoby se ztratil ve své postavě. Byl naprosto přesvědčivý v roli poměrně neatraktivního důstojníka. “Bylo skvělé, že jsem na chvíli mohl být naprosto anonymním chlapíkem,“ říká George Clooney. „Zkoušel jsem různé převleky ale ty nefungovaly. Ale jakmile přibudete na váze o 15kg, necháte si narůst bradku, rázem pro vás v restauraci není místo. Jako pro kohokoliv jiného“. Zatímco se Barnes marně snaží o pravdu před nejvyššími hráči Washingtonu, právník Bennett Holiday si svou kariéru založil na tom, že přijímá zakázky, kde zkoumá různé obchodní transakce a zjišťuje zda nějak nesouvisejí s vlivnými lidmi z vlády, kteří by si jejich prostřednictvím chtěli přilepšit, což je pro volené politiky nepřípustné. Bennetta ztvárnil držitel ceny Emmy a Zlatého glóbu, Jeffrey Wright. Bennet jakožto právní zástupce renomované washingtonské firmy, vlastněnou vlivným Deanem Whitingem (Christopher Plummer), je pověřen vyšetřováním politicky citlivého případu sloučení dvou ropných gigantů firem Connex a Killen. „Bennettovi zbyla ještě trocha svědomí,” říká Wright, kterého diváci poprvé zaregistrovali v životopisném filmu Basquiat. “Je velmi ambiciózní a tato zakázka pro jeho kariéru může být zlomová – je totiž právníkem, který na jedné straně zkoumá fúzi dvou ropných firem ale má tyto firmy také chránit“. Když se Bennettovi dostanou do rukou informace, které mohou vážně ohrozit sloučení obou firem, začíná chápat, jak celý systém funguje a jaká je jeho opravdová role v tomto systému. „To co se opravdu Bennettovi stane“, vysvětluje Wright, „je to, že si uvědomí, že se nachází v nebezpečné situaci pod velkým tlakem ze kterého se musí vymanit, aby byl schopen chránit jak sebe, tak i obě společnosti. Wright spatřuje jisté paralely mezi Clooneyho postavou a tou svou. “V určitém momentě oba zjistí, že okolní soukolí tepe v jiném rytmu než je ten jejich.

Mysleli si, že jsou nepostradatelní ale v tom se mýlili. Film Syriana odhaluje podstatu našeho světa. Je to temný svět mocných, svět, který na nás bohužel má mnohem větší dopad než jsme si kdy mysleli”. Bennettova chopnost stoupat po žebříčku k vyšším metám je komplikována jeho narušeným vztahem k otci, alkoholikovi, který jej kritizuje za to, že pracuje pro vládu. Bennett vždy svého otce odsuzoval za mnohá selhání, nicméně s tím, jak se stále hlouběji noří do světa, kde žádná morální pravidla neplatí si více klade otázku zda má na soudy vůči otci vůbec právo. “Myslím, že jejich vztah je skvělou ukázkou širšího kulturního zápasu, jehož je Bennett součástí,” říká Wright. “Jakožto právník musí Bennett zkoumat “temná místa” a jako někdo, kdo se chce stát součástí soukromé sféry ropného průmyslu o sobě i světě zanedlouho objeví skutečnosti o kterých by poté raději nevěděl. Na jedné straně odhaluje pravdu o fúzi a na straně druhé se stává hráčem o moc”. Clooneyho kolega z filmů Dannyho parťáci a Dannyho parťáci II., Matt Damon hraje Bryana Woodmana, analytika pracujícího pro energetickou společnost a žijícího se svou ženou a dvěmi malými dětmi v Ženevě. Je to pro něj velká pocta, když je požádán, aby reprezentoval firmu na gala večeru mocného Emíra přímo v jeho luxusním sídle. Bryan doufá, že bude mít příležitost s Emírem osobně pohovořit ale po jeho příjezdu je neustále atakován jeho zástupci. Na audienci to prozatím nevypadá. “Během večera Bryan vlastně pouze opakuje myšlenky a názory ostatních osmi společností”, říká Damon. “Sám Bryan má poněkud radikálnější názory ale nemá odvahu tyto myšlenky veřejně prosazovat. I z důvodu možného odmítnutí a překročení společenských zvyklostí v Emírově zemi. Když však během párty ztratí Bryan za tragických okolností svého syna, začíná se mu odvíjet zcela nový život, plný zmatku a neočekávaného. Aby se vyrovnal s takovou ztrátou, vrhá se do práce, více a více se odcizuje své ženě Julii (Amanda Peet). “Na začátku příběhu tvoří Bryan a Julie idylickou rodinu, kde je na prvním místě láska”, říká herečka. “Pak, po synově smrti, se Bryan snaží od všeho utéct, je mu jedno co se kolem něho děje. Je úplně ponořen do své práce, která ho pomalu ale jistě ničí. Myslím, že spousta manželství neustojí tak těžkou zkoušku jakou je ztráta dítěte. Podle mého názoru je to tím, že vždy jeden z partnerů se snaží od všeho utéct a na všechno zapomenout. Bryan, který se snaží svůj zármutek zahnat úmornou prací se setkává s Emírovým synem, princem Nasirem. Princ Nasir se cítí svým způsobem zodpovědný za ztrátu Bryanova syna a nabízí tak Bryanovi, respektive jeho firmě lukrativní nabídku na vzájemnou spolupráci. Bryan však prince Nasira kritizuje za to jakým způsobem on a jeho královská rodina mrhá tak neuvěřitelným bohatstvím jako je ropa. “Když Bryanovi za tragických okolností zemře syn, projeví se u něj bezohledný nihilismus,” říká Damon. “Je mu jedno, co se kolem něj děje. ´K čertu s tím´, je jeho odpověď a je ochoten udělat cokoliv jen aby rychle zapomněl“.

Bryan poukazuje na to, proč Nasirova země prodává ropu světovým velmocím jako USA, Rusku a Číně, které pak ropu prodávají dalším států. Z takovýchto obchodů samozřejmě velmoci získávají neuvěřitelné zisky, které by dle práva měly náležet právě Nasirovy zemi. Bryan navrhuje Nasirovi řešení - eliminovat z obchodů světové velmoci jako prostředníky a prodávat ropu přímo. Mohli by tak nastavit vlastní ceny a významně zlepšit kvalitu života pro všechny obyvatele. Bryan však pochybuje, zda Nasirovi leží na srdci dobro i jeho lidí nebo jen dobro královské rodiny. Ale princ Nasir se zdá být úplně jiným , než jak ho Bryan tipoval. Nacházejí společnou řeč pro pokrokové myšlenky, které budou ve prospěch celé společnosti. “Bryan je vůči Nasirovi zpočátku dost kritický”, říká Damon, “myslí si, že Nasir je typickým členem královské rodiny, která jen mrhá přírodním bohatstvím ve svůj prospěch ale postupem času přichází na to, že je Nasir jiným člověkem, člověkem, který Bryana dokáže inspirovat”. Vizionářského prince Nasira hraje herec Alexander Siddig. “Nasir má spoustu nových myšlenek, které by rád zrealizoval, “ říká herec,” jako například prosadit práva žen, svobodu tisku, prostě všechny pokrokové myšlenky, které by napomohly uskutečnit jeho plány. Tyto dvě postavy si k sobě najdou cestu právě v momentě, kdy se mohou navzájem příznivě ovlivňovat. Nasirovy ambice narážejí na vnější tlak od zahraničních velmocí, které profitují ze stávajících smluv. Stárnoucí Emír bude muset brzyjmenovat svého nástupce. Nasir pracoval dlouhá léta po boku svého otce, věří v lepší zítřky pro svůj lid jakmile jednou usedne na trůn. Emír je poměrně zranitelným mužem a když je o Nasirových pokrokových myšlenkách více a více slyšet, americká vláda zasahuje a snaží se přimět Emíra, aby svým nástupcem jmenoval mladšího ze svých synů - poddajného a méně zkušeného prince Meshala. “Meshal je jako loutka”, říká Akbar Kurtha, představitel mladšího prince. Vyhovuje mu tato role. Jejich bratrský vztah není zrovna ideální. Zatímco Nasir je pokrokový, Meshalovi vyhovuje jeho způsob života, ba dokonce by nepohrdl ještě více pestrým životním stylem. A zde nastává konflikt, neboť Nasir je od dětství vedený k tomu, že se jednoho dne stane králem, zatímco jeho bratr Meshal byl po celou dobu v ústraní. Jakmile si Alexander Siddig přečetl scénář, ihned se nadchl pro roli prince Nasira. “Bez uzardění jsem usiloval o to, abych tuhle roli získal, protože Nasir reprezentuje hlas arabského světa, který je mi blízký a který bych chtěl ztělesnit,” říká Siddig. “Tento svět má potlačené vjemy pro humanitu. Někteří ze současných vůdců arabského lidu tyto vjemy mají ale na Západě se s ním bohužel moc často nesetkáváme. Když jsem vyrůstal mohli jste vidět Araby na plátně jen v rolích typu Sindbád, kde se drápou po trupu lodi a v ústech mají zahnutou šavli. Máte-li příležitost oživit a promluvit skrze takto zajímavou postavu, která chce využít své moci pro dobro a pokrok máte šanci dát západnímu světu na srozuměnou, že mezi Araby takoví lidé opravdu existují. Tato role je příspěvkem k širšímu dialogu do kterého může herec přispět jen zřídkakdy”. V podobném smyslu se vyjádřil i Damon. “Stephen mi o problematice doporučil spoustu knih a já z toho vytěžil co se jen dalo,” říká herec. “Je to velmi zajímavé téma, které se navíc odehrává ve fascinující části světa.

Čím více se o tom člověk dozví, tím lépe pro něj”. Konečnou dějovou linií filmu je příběh Wasima, Pakistánského chlapíka, který se společně se svým otcem snaží uživit na ropných polích v Nasirově zemi - na každém kroku naráží jen na chudobu, zklamání a odcizení. Když o svou práci na ropných polích přijdou, jejich situace se vyhrocuje. V jejich příběhu se zrcadlí příběhy tisíce Pákistánských dělníků, kteří opustili své domovy a vydali se hledat své štěstí v Zálivu. Setkávají se však jen s nedostatkem pracovních příležitostí. Ocitají se na pokraji lidské společnosti, žijí v nelidských podmínkách, bojují s úřednickou byrokracií jen aby získali potřebná víza. Takto rozčarovaní se často uchylují do madras, Islámských škol. Někteří se nechají naverbovat do radikálních islámských řad. Velký počet těchto lidí se stává členy teroristických skupin, stanou se z nich sebevražední atentátníci. Wasim vidí svůj život zrovna tak. Když ho jeho přítel Farooq představí v madrase vlivnému muži, Wasim mám poprvé pocit, že si našel místo v neznámé zemi. Je čím dál více ovlivňován mužovými radikálními názory a výukou. Brzy jsou Wasim a Farooq připraveni na smrtelnou misi, ze které se nevrátí... Wasima hraje Marzhar Munir, debutující právě ve snímku Syriana. Munir se narodil a vyrostl v Londýně. Objevil se v několika britských inscenací včetně oceněných Doctors. “Wasim se v ničem neliší od ostatních teenagerů”, říká Munir o své postavě.

“Ale zatímco se jiný v jeho věku stará o to jak vypadá, Wasim se musí postarat nejen sám o sebe ale i o celou rodinu. Je si vědom toho, že stojí za to žít. Chce pro sebe a svou rodinu jen to nejlepší. Ale jakákoliv jeho snaha je eliminována silami, které on sám nemůže ovlivnit. Během několika natáčecích dní v Dubai měl Munir a zbylá část produkčního týmu možnost setkat se s životem přistěhovalců, tak jako žil Wasim a jeho otec. “Bylo to děsivé”, popisuje Munir. “Viděli jsme šest či sedm dospělých mužů a chlapců, kteří žili v přepravních kontejnerech rádoby upravených na byty v 50stupňových vedrech, bez ventilace, bez světla. Věřím že po shlédnutí filmu bude divák schopen lépe porozumět jaké jsou skutečné životní podmínky těchto lidí, jakým způsobem je s nimi jednáno a co je vede k tomu, že se mnohdy propůjčí i k hrůzným činům, že bude schopen Wasimovi porozumět, nejenom odsuzovat.” “Z mého pohledu je nejtěsnější citová vazba celého filmu právě mezi divákem a mezi těmito mladými muži”, uvažuje Clooney. “Myslím, že je opravdu zajímavé sledovat, jak se právě tito muži dostávají do spárů fundamentalistických skupin. Začínáte chápat, jak se takové věci mohou vůbec stát. Samozřejmě to není omluva pro všechno, je to sdělení, že nemůžeme kategorizovat věci tak jednoduše. Jsou to lidé, kteří dělají rozhodnutí - některá špatná ale my chápeme co je k těmto rozhodnutím vedlo”. “Příběh jako je Wasimův musí být sdělen veřejnosti. A myslím si, že jsme první, kdo příběh vypráví právě tímto způsobem. Konečně budete mít možnost proniknout do procesu ve kterém se lidé stávají součástí teroru. Je to opravdu smutné jakým způsobem zlo proniká mezi nás, hraje si na Boha, ke kterému děti vzhlížejí, zneužívá jejich náboženství jako omluvu. Pocit, že opravdu existují chlapci jako je Wasim, kteří jsou objektem takovýchto manipulací, byl velmi emotivní stránkou celé mé postavy. Jsem moc rád, že se podařilo tento film natočit a práce s tak vynikajícími lidmi jako Stephan Gaghan byla prostě požitek” Gaghan smýšlí podobně o jeho spolupráci s talentovanými herci. „Jednou z nejneuvěřitelnějších věcí celého natáčení bylo to”, říká Gaghan, „že pokaždé, když jste pracoval na jedné dějové linii ve které vystupoval jeden z herců, byl jste zvědav co se stane, když opustí scénu. Christopher Plummer, přísný právník v černé kravatě - jak rádi byste věděli komu a kdo mu volá. Nedokáži si představit nikoho, kdo pracoval s Chrisem Cooperem a kdo by neodešel se slovy: „Mám scénář pro tuto postavu.“ Měl jsem jasnou představu o jedné scéně, která se odehrává mezi Williamem Hurtem a Georgem Clooneym v divadle ale způsob jakým oba herci scénu zahráli byl 50x lepší než jsem si mohl v duchu přát. Práce s takovýmto kolektivem byla prostě úžasná zkušenost”.

JAZYKOVÁ BARIÉRA
Během natáčení bylo základním požadavkem dosáhnout co největšího stupně kulturního realismu. Ve filmu mnohé z postav plynně hovoří svými národními jazyky. Jiné mluví jazykem jiným než je jejich rodný, nicméně ozvláštněný o příslušný přízvuk, který odpovídá původu postavy. Velká pozornost byla věnována i tomu, aby nejen slova jako taková ale i přízvuky a modulace hlasu odpovídaly skutečnosti. “Pro všechny bylo důležité, aby byli Arabové ve filmu vypodobněni co možná nejrealističtěji,” osvětluje producentka Georgia Kacandes. ”Byli jsme si vědomi toho, že jazyk je něco na co jsou lidé hrdí a my jsme chtěli Arabům, kteří se na tento film vydají, ukázat, že si jich vážíme. Jinak by to vypadalo asi stejně příšerně, jakoby postava z Broooklynu mluvila s přízvukem z Mississippi. Když se dílo zdaří, film vás vtáhne do reality. Když ne, budou si všichni myslet, že hercům bylo jedno, jaké lidi vlastně hrají”. Produkce najala skupinu tlumočníků a trenérů výslovnosti. Někteří si vzali na starost anglicky mluvící herce arabského původu z nichž někteří v zemi svých rodičů nikdy nebyli. Zatímco herci ze Středního východu skvěle mluvili arabsky a jazykem urdu, na place byl i jeden herec, jehož role vyžadovala, aby mluvil plynně arabsky a v jazyce farsi, který se však narodil v Kentucky a tyto jazyky neslyšel jinak než v televizi. Jde o George Clooneyho. Úkol naučit George Clooneyho správně vyslovovat připadl na Samiu Adan, londýnskou profesorku lingvistiky původem ze Súdánu, která byla na Syrianě hlavní trenérkou přízvuků. “Je to zajímavé, protože si nic nemůžete odvodit z latiny nic čeho by jste se mohli držet” říká Clooney. “Pokud mluvíte italsky, což se momentálně učím nebo kterýkoliv jiný evropský jazyk narazíte na slova, jejichž zvuk je vám povědomý. Musel jsem se naučit základy jazyka farsi, musel jsem se naučit něco málo arabsky. Ovšem pouze foneticky. Jenže bez struktury, kterou vám dá gramatika je to jen skrumáž slov. Musíte najít způsob, jak je pospojovat, jak jim dodat na výrazu. Byla to výzva, každopádně zajímavá výzva“. Naučit anglicky mluvící herce arabskému dialektu do takové míry, aby to vypadalo, že je to jejich druhý jazyk, bylo pro Samiu Adnan nepoměrně jednodušší, než naučit arabské herce naturalizované v zahraničí, aby zněli jako rodilí mluvčí. „Princ Nasir a princ Meshal jsou dvě nejdůležitější arabské role ve filmu,“ vysvětluje Adnan, ”jenže žádný z herců před natáčením arabsky neuměl a Alexander Siddig dokonce neznal ani arabskou abecedu. Oba dva vyrůstali v Anglii a naším prvním úkolem bylo, aby potlačili svůj britský přízvuk. Oba dva pracovali na tom, aby jejich přízvuk nezněl jen standardně ale aby oba zněli vznešeně jako princové“. Alexander Siddig vzpomíná: „Jsem Angličan a proto pro mě bylo prioritou naučit se přednes arabských vět s takovou samozřejmostí, že arabské publikum pochopí nejen jejich gramatický smysl ale pronikne i k princi jako takovému, neboť ten patří k jejich myšlenkovým mapám. Což vyžaduje, abyste zároveň používali dva herecké styly“. Postavy mladých dělníků Wasima a Farooqa mluví jazykem Urdu. Mazhar Munir, který hraje Wasima ve skutečnosti ovládá několik jazyků - včetně Urdu, Hindi, Punjabi ale ne arabštinu. “Ve filmu částečně používají lámanou arabštinu”, říká Samia Adnan. “No, realizace nebyla vůbec těžká - naučila jsem je arabštině a nechala je, ať ji přirozeně komolí.” I když Matt Damon mluví ve filmu anglicky jako představitel analytika Bryana Woodmana - v nejednom z jeho dialogů se objevovala složité technické výrazy, které si žádali překlad. Damon si chtěl být jistý, že rozumí každému slovu.” Chtěl jsem, aby můj projev byl naprosto přesvědčivý nejen pro laickou veřejnost ale i pro odborníky, kteří ve skutečném světě vykonávají moji práci.”

KOSTÝMY
Zásadní cílem pro oděvního návrháře Louise Frogleyho ( Traffic:Nadvláda gangů, Spy game, televizní film Live from Baghdad) při vytváření kostýmů pro film Syriana byla autentičnost, věrohodnost. Velkou pozornost věnovali filmoví tvůrci tomu, aby každá národnost byla ve filmu přesně vyobrazena. “Vynaložili jsme velké úsilí, abychom každou zemi, každou národnost co nejvěrněji vypodobnili”, vysvětluje Frogley. “Například ve scéně v madrase jsou většinou chlapci z Pákistánu. Kontaktovali jsme proto člověka v Pákistánu a koupili přímo od něj z továrny nějaké sportovní oblečení. Také nám poslal obnošené oblečení, takže vše bylo opravdu původní.” Dalším důležitým bodem bylo nezahrnovat detaily, které by mohly pobuřovat určitou část společnosti. “Vytvořili jsme škálu neutrálních kostýmů”, vysvětluje Frogley, “ za prvé jsme nechtěli útočit na danou skupinu - například teroristé byli oblečeni jako běžní Arabové a ne pouze jako Saudi a také proto, že jsme se nechtěli až tak detailně dotýkat místních specifik - například, pokud jste v určité oblasti Pákistánu, můžete kolem sebe vidět množství ozdobených klobouků. Všechny kostýmy byly navrženy tak, aby odrážely nejenom region ale i osobnost postavy, její historii. Například princ Nasir a jeho bratr Meshal studovali v Evropě, takže zatímco jejich otec nosí stále tradiční arabské oblečení, na jejich synech je patrný evropský vliv. Nasirova žena sice nosí šátek, zakrývá si ruce i nohy, ale tradiční burku u ní neuvidíme - důkaz jejího a manželova pokrokového pohledu na ženy. George Clooney jako Bob Barnes chodí v levném obleku. Naproti tomu Bennett Holiday - průmyslový právník je představitelem vytříbeného stylu. “Představovali jsme si Bennettovu postavu jako nevrlého úředníka, posedle dbajícího na svůj styl”, říká Frogley. “ Je to typ člověka, který musí mít své tužky srovnané do jedné řady jako znak jeho dokonalosti. Frogleyho tým vytvořil přes 2000 kostýmů pro postavy, jejichž původ sahá od velké Ameriky až po nejmenší kout Zálivu.

ZASAZENÍ
Příběh Syriany se minimálně natáčel v interiérech a studiích. Produkce raději cestovala z jednoho konce světa na druhý, aby se do filmu obtiskla podstata krajiny a lidských společenství, které ji obývají. “Například v Perském zálivu je světlo nenahraditelné,” říká Gaghan. “V takové Dubaii probíhá tolik konstrukčních prací, že je ve vzduchu neustále nějaký prach. Ať už tam přijedete v létě a nebo v zimě, nebe je vždy potemnělé. S takovou vyhlídkou na nebe se prostě nezrekreujete”. Lokace také napomohly hercům a tvůrcům v tom, aby se soustředili na to, co chtějí filmem zachytit. “V momentě, kdy kráčíte na plac, víte naprosto přesně, co chcete natočit,” osvětluje Clooney. “Pocit z pobytu v zemi Třetího světa se nedá vytvořit v ateliéru. Když natáčíte v Maroku, má to svá specifika. Pětkrát denně tam houkají sirény, každý se zastaví na místě, kde právě je a začne se modlit. Pobyt naživo na dané lokaci je stokrát lepší než jakkoli drahé kulisy.” Vizuální stránku filmu dostal na starost kameraman Robert Elswit, který už pracoval na filmech jako Magnólia, Zítřek nikdy neumírá či Hříšné noci a celý film natočil na ruční kamery. Tento netradiční kinematografický přístup byl motivován tím, aby film působil paradokumentárně. Vedoucí výroby Dan Weil (Agent bez minulosti, Pátý element) nechal postavit kulisy, které překlenují kulturní, národní a ekonomické hranice – vznikly sety jako emírův palác ale i ubytovny pro řadové dělníky. Produkce filmu Syriana trvala pět měsíců a štáb čítající 200 jmen, plus cca 100 herců se přemisťoval po třech kontinentech. Produkce filmu začala na Ranch 777, který objevil Todd Christensen v Hondo Texasu, asi hodinu jízdy severně od San Antonia. Ranch 777 se může pochlubit největšími stády exotických zvířat v Severní Americe. Rozkládá se na pozemku cca 15tisíc akrů a můžete zde spatřit mimo jiné jeleny, antilopy, gazely, přímorožce, kozorožce, kozy, ovce a zubry. Dalším natáčecím místem byl Washington D.C, Baltimore a Annapolis, kde se ke štábu připojili George Clooney a Matt Damon. I přes přísná opatření po 11.9., se štábu podařilo povolení na natáčení přestřelky blízko Bílého Domu a Capitolu. Celá produkce doufala, že politická vyváženost scénáře pomůže při vyřizování všech povolení, nezbytných pro natáčení v tak politicky citlivé oblasti. Vedoucí pracovník Christensen se musel setkat s dvanácti zaměstnanci z Ministerstva spravedlnosti, kteří měli rozhodnout, zda a kdy se natáčení ve Washingtonu může uskutečnit. I přes veškerá úskalí se tento záměr podařil. Produkce získala i další jedinečná povolení - mohli natáčet v okolí Maryland State Capitolu v Annapolisu, v Enoch Pratt Library ve Washingtonu, která posloužila jako sídlo Donalda Farisha z Ministerstva vnitra, natáčeli v Sip ‘n Bite v Baltimore, kde probíhá pozdní večerní jednání mezi Bobem Barnesem a Deanem Whitingem a také v Piper Rudnick právnické firmě, která se proměnila v sídlo CIA. Z průmyslové zóny nedaleko Baltimore vytvořila produkce Tengizovo ropné pole. Natáčení se posléze přesunulo do Casablancy - marocké metropole, jednoho z největších a nejfrekventovanějších přístavů světa. Přestože je Islám dominantním náboženstvím s největším muslimským chrámem po chrámech v Mecce, žije v Casablance velká komunita Židů jako důkaz uznávání tradic a tolerance. V roce 2003 došlo v Casablance k několika sebevražedným pumovým atentátům, které byly zaměřeny kromě jiného i na židovský hřbitov, židovský obchod. Dva milióny lidí se vydalo do ulice protestovat proti radikálnímu fundamentalismu. Štáb filmu Syriana je prvním, který se po atentátech a zostřených bezpečnostních opatření vydal natáčet právě do ulic Casablancy. Casablanca by posloužila jako náhražka za místa, na kterých z důvodů bezpečnosti by nebylo možné filmovat: Teherán, Bejrút, a další nejmenovaná země Perského zálivu. Zajímavé je, že z pohledu uspořádání je Casablanca podobná Bejrútu, pobřežnímu městu s dominantní francouzskou architekturou. Většina Bejrútu byla přestavěna do nynější moderní podoby. Bylo by těžké pokusit se o něco podobného v Maroku. Gaghan však chtěl vtisknout do příběhu opravdovou podobu a ducha staré části Bejrútu. Stejně jako Teherán - chudší kopie Casablancy obklopená vysokými horami, které můžete z jakéhokoliv místa ve městě. Produkční štáb ale nehledal krásné vyhlídky, zajímal se o budovy, stavby, které by samy o sobě Teherán vystihovaly. Velkou výzvou pro celý štáb tak bylo “vystavět” Teherán v Casablance s využitím francouzského a marockého vlivu. Produkce si musela dávat pozor na mnohé detaily, související s náboženstvím. Vyvěšení plakátu Ayatollaha Khomeiniho v hustě obydlené části města, hraní karet muselo být vystřiženo, neboť gamblerství není v Iránu povoleno, stejně jako u hereček bylo nutné při vycházení na ulici mít šátek na hlavě. Existovala zde i citlivá politická témata. Stažení marocké vlajky a vyvěšení libanonské vlajky nebyl problém, problémem se stala až snaha o vyvěšení vlajky íránské. Produkce musela získat povolení k umístění ropného tankeru v přístavu, poblíž marocké největší rafinérie a zavřít ji na tři dny. To vyžadovalo opravdu zdatné diplomatické schopnosti. Vedoucí výroby Dan Weil žijící v Paříži měl výbornou příležitost využít toho co poznal během jeho cestování po Středním Východě a sbírání materiálů pro Gaghana, tak aby příběh byl naprosto realistický. Weil (Pátý element, Agent bez minulosti), vysvětluje důležitost natáčení přímo na místě, než vytváření umělých kulis. “Natočit Bejrút v Casablance bylo celkem jednoduché ale použít město jako předlohu pro Teherán už tak snadné nebylo”, podotýká vedoucí výroby. “My lidé ze Západu máme o Teheránu představu jako o arabském městě. Ale Teherán je více podoben městu na Ukrajině. Když se podíváte na fotky Teheránu, připomíná vám více Kyjev nebo Oděsu. A za další lidé jsou Muslimové ale ne Arabové. Mezi lokalitami využitými v Casablance byla i historická francouzská vojenská základna v Old Medine, městská rezidenční čtvrť ale i chudinská část, ve které část obyvatel vůbec nezná televizi, někteří dokonce ani nemají elektrický proud. Po zabalení se produkční štáb Casablancy přesunul do Ženevy. I přes její krásu a historickou hodnotu se zde od dob filmu Zlatého Oka nenatáčely žádné hlavní filmové scény. Prezidentské apartmá v hotelu Grand Hotel President Wilson, sousedícího ho se sídlem Společnosti národů se stalo místem odkud Emír a jeho syn řídili své obchodní záležitosti. Scény se také natáčely v prostorách Anglické zahrady založené v roce 1854 a rozkládající se na levém břehu Ženevského jezera naproti ženevské chloubě fontáně Le Jet D’Eau. Další klíčové scény se točily v bance, kde pracoval Bryan Woodman a v soukromém domě ve kterém žije šťastně rodina Woodmanova až do té doby, kdy tragická nehoda zasáhne do jejich životů. Bezprostředními sousedy Woodmanových je nejstarší syn zakladatele Saudské Arábie a Indický princ. Některé scény se také točily na zdejším městském hřbitově založeném v 16.století na kterém se odehrává pohřeb tragicky zesnulého syna Woodmana - Maxe. Ze Ženevy se jelo natáčet do Dubaie do Spojených Arabských Emirátů. Emiráty patří k mladším státům. Vznikly v roce 1971 sjednocením sedmi samostatných sousedících Emirátů. Jedním ze stá

Dlouhý popis
Motto: Vše souvisí se vším ...
Délka: 126 min
Země: USA , 2005

305 hlasů