Spider-Man

Spider-Man se poprvé objevil v roce 1962 v posledním čísle komiksového sešitu Amazing Fantasy nakladatelství Marvel Comics. Podepsali se pod něj Stan Lee a výtvarník Steve Ditko. Pavoučí muž zaznamenal takový úspěch, že Amazing Fantasy se brzy přejmenovalo na Amazing Spider-Man. Pronikl do celého světa a stal se jedním z nejpopulárnějších superhrdinů všech dob.

"Po celém světě se prodaly miliardy knížek o Spider-Manovi. Neumím si představit zemi, kde by o tomto hrdinovi aspoň neslyšeli. I když lidé třeba neznají všechny detaily jeho příběhu, je to pojem," říká výkonný producent Avi Arad.

První díly Spider-Mana patří k ceněným sběratelským raritám. Například patnácté číslo Amazing Fantasy ze srpna 1962, v němž vyšlo první Spider-Manovo dobrodružství, se prodává za 25 tisíc dolarů a první číslo Amazing Spider-Man z března 1963 za 18 tisíc. K dalším ceněným patří číslo z července 1964, v němž se poprvé objevil Green Goblin, a číslo z června 1965, kde se čtenáři seznámili s Mary Jane.

Režisér Sam Raimi si nenechal utéct příležitost převést komiks na plátno. Patří k jeho fanouškům už od dětství. K dvanáctým narozeninám dostal například od rodičů velký obraz svého oblíbeného hrdiny, který dodnes visí na svém místě nad postelí v domě, kde vyrůstal. Možná právě to u Columbia Pictures rozhodlo, že ho vybrali za režiséra tohoto filmu.

"Vyprávěl jsem producentům o tom, jak tu postavu miluju a o svém respektu a obdivu ke všem velkým autorům a výtvarníkům, kteří se na komiksu postupně podíleli. Druhý den mi řekli, že jsem tu práci dostal," vypráví režisér. "Bylo mi však jasné, že jsem tím vkročil na posvátnou půdu. Cítil jsem obrovskou odpovědnost, vždyť já sám jsem Spider-Manův dlouholetý fanoušek. Soustředil jsem se proto na to, co jsem na postavách cítil jako nejpravdivější, na zachování ducha Spider-Mana a na to, abychom vyprávěli co nejlepší příběh."

Sam Raimi vždy považoval hlavního hrdinu za reálnou postavu, jednoho z nás. Studuje, je trochu outsider, nemůže získat dívku, po které touží, občas ho někdo zbije… Pak se mu sice přihodí něco zvláštního a stane se superhrdinou, ale stejně si po večerech dál píše úkoly.

Producenti si režiséra nemohli vynachválit. Oceňovali především jeho schopnost vizualizace, přesného vystavění akčních scén a jejich zabudování do příběhu. Udělal ze Spider-Mana film pro všechny - staré, mladé, ženy, může, fanoušky i pro ty, kteří o Spider-Manovi nikdy neslyšeli.

K nejdůležitějším úkolům patřilo obsazení titulní postavy Spider-Mana/Petera Parkera. Ukázalo se, že Tobey Maguire je šťastná volba, přestože o postavu projevila zájem spousta významných herců. "Tobey si hned získal pozornost. Vkročil dovnitř a okamžitě všechny ostatní zastínil," vzpomíná producentka Laura Ziskin na casting.

Tobey Maguire se práce na Spider-Manovi nejprve obával, ale rozhodl příběh a především osobnost režiséra Sama Raimiho. Maguire se totiž nechtěl pouštět do práce na velkofilmu, kde by byla spousta efektů na úkor příběhu. Když se však dozvěděl, kdo bude film režírovat, jeho zájem vzrostl. Nakonec nebyl Raimim zklamán a dodnes o něm hovoří jako o inteligentním, okouzlujícím a vtipném chlapíkovi.

Svou postavu Maguire pochopil jako někoho, kdo je na duchovní cestě zrání chlapce v muže. Peter má velkou odpovědnost a hodně toho obětuje - ví, že svou neobyčejnou sílu musí použít k tomu, aby konal dobro. Se svými schopnostmi se však musí nejprve naučit zacházet, protože ho zpočátku spíš děsí. Musí se také naučit pořádně šplhat a skákat, protože nejdřív se párkrát netrefí. Jeho kolize jsou důvěrně známé všem, kteří se něco učí - třeba jezdit na kole. Po prvních nezdarech a pádech přijde mnohem větší jistota v pohybech.

Stejné štěstí jako při obsazení Maguirea, měli tvůrci filmu, když pro roli tajné Peterovy lásky, zrzavé Mary Jane získali Kirsten Dunst. "Pro roli MJ jsme hledali herečku, která by byla nejen krásná a talentovaná, ale která by si také rozuměla s Tobeym," říká Sam Raimi. "Chtěli jsme, aby diváci měli pocit, že ti dva musí být spolu. Když jsem viděl Kirsten a Tobeyho pohromadě, věděl jsem, že jsme našli naši MJ."

Herečka přiznává, že nejdřív byla ze všeho trochu otrávená. Columbia Pictures totiž dělal s celým projektem strašné tajnosti a razítko Přísně tajné bylo snad na každé stránce scénáře. Ale zalíbil se jí příběh a především postava MJ, která je podle ní dobrým příkladem pro dívky, které se na film přijdou podívat. Na režiséra Sama Raimiho pěje stejnou chválu jako ostatní. "Natáčení bylo pro herce i celý štáb extrémně náročné, ale on dokázal udržet na place pohodovou atmosféru."

Herce s velmi speciálními schopnostmi vyžadovala i komplikovaná postava Normana Osborna/Green Goblina. Nároky režiséra mohl splnit jen Willem Dafoe. "Potřebovali jsme totiž někoho, kdo by mohl mít k Peteru Parkerovi otcovský vztah. To je totiž ve filmu strašně důležité," vysvětluje Raimi. "Když totiž Goblin zjistí, že Spider-Man je vlastně Peter, to dítě, které vzal kdysi pod svá ochranná křídla a miloval ho stejně jako vlastního syna, ocitne se před extrémně těžkou volbou, jak se zachovat dál. Willem Dafoe to zvládl zahrát bravurně."

Dafoe dokázal zahrát obě postavy dokonce v jediné scéně.

Scénář Spider-Mana dostal, když natáčel ve Španělsku jiný film. Stejně jako ostatním se mu líbil scénář a vyhovoval mu i režisér Raimi. Rozhodl se po dvouhodinovém rozhovoru s ním, kdy mu režisér vysvětlil celý příběh v psychologických souvislostech. To rozhodlo. Hlavně ho však zaujala dynamika dvou odlišných charakterů, Normana Osborna a Green Goblina.

"Goblinovy motivace vzbuzují několik zajímavých otázek. Goblinovy důvody jsou totiž docela přesvědčivé. Také mě zajímaly filozofické a politické motivy jednání obou postav," říká Dafoe.

Natáčení začíná

Natáčení Spider-Mana začalo 8. července 2001 v ateliéru, kde byla postavená scéna domova, Petera Parkera s tetou May a strýčkem Benem. Pokračovalo se scénou wrestlingového zápasu mezi Peterem a Bonem Sawem McGrawem, kterého hraje wrestlingová hvězda a herec "Macho Man" Randy Savage.

K nejnáročnějším patřily při natáčení scény, které se odehrávají na newyorském Times Square při Festivalu světové jednoty (World Unity Festival), kde se překvapivě objeví Green Goblin. Některé se natáčely v bývalé továrně na boeingy v Downey v Kalifornii, některé ve studiu - například ta s hydraulicky ovládaným balkónem, který posloužil k natočení Mary Jane bezmocně visící vysoko nad Times Square.

"Základ pro vizuální ztvárnění Times Square jsme natočili na místě samotném v New Yorku, ale specialisté na vizuální efekty k tomu dodali budovy včetně třípatrového torza mrakodrapu s padajícím balkónem. Scény z ulice jsme točili v Downey. Všechny tyto komponenty se pak spojily na počítači, až vznikla velmi komplikovaná sekvence. Zabralo to však měsíce vymýšlení," říká režisér Sam Raimi.

Supervizor speciálních efektů John Frazier považuje tuto scénu za jeden z vrcholů filmu. "Balkón byl řízený počítačem a nakláněl se až v úhlu 90 stupňů. Po celou dobu na něm musela být Kirsten Dunst a ještě na ni padaly trosky. Její bezpečnost byla to první, na co jsme mysleli, ale i tak to byla velmi nebezpečná scéna," říká.

"V tomhle filmu jsem měla víc akčních scén než v jakémkoliv předešlém," potvrzuje Kirsten Dunst. "Hodiny jsem se musela nechat zmáčet deštěm, hodiny jsem visela v padákovém postroji, někdy jsem se musela přemáhat, abych nekřičela, ale bylo to zajímavé a zábavné."

John Frazier se vyřádil také při létacích scénách. "Pokud s někým letíte a jste pět až deset stop vysoko, pořád riskujete, že narazíte do nějaké budovy. Proto jsme pořád kontrolovali povětrnostní podmínky, padákové postroje a další nezbytné pomůcky, které zajišťovaly hercům bezpečnost."

Film se natáčel na mnoha zajímavých místech, například Museum přírody v Los Angeles se proměnilo v laboratoř Columbijské univerzity, kde Petera Parkera kousne pavouk, historická budova elektrárny v centru Los Angeles posloužila jako interiér redakce Daily Bugle a interiéry rezidence Greystone Mansion v Beverly Hills se staly domovem Normana Osborna.

V srpnu se štáb přesunul do New Yorku, kde natáčel na Manhattanu, v Queensu, na Queensboro Bridge a dalších místech.

Víc akrobat, než svalovec

Tobey Maguire strávil několik měsíců pohybovou přípravou. Cvičil jógu, aby zvýšil ohebnost těla, měl i instruktora gymnastiky. Strávil spoustu času na trampolíně a trénoval i údery. Celkovou fyzickou kondici si zvyšoval běháním a jízdou na kole.

Příprava s koordinátorem kaskadérů Jeffem Habberstadem začala tím, že ho kaskadér vytáhl čtyřicet metrů vysoko a vyzval ho, aby mu věřil, že ho zachytí ještě před dopadem na zem. Maguire skočil. Po několika pokusech kaskadéra sám ujistil, že to udělá z jakékoliv výšky.

Stejně pilně trénoval Willem Dafoe na svou roli Green Goblina. Měl náskok v tom, že jógu praktikuje už dlouhá léta. Nejvíc času však strávil tréninkem na kluzáku, na kterém se Goblin snáší mezi lidi. Nejtěžší bylo podle Dafoea najít potřebnou rovnováhu.

Velmi důležité byly v tomto případě kostýmy, proto Sam Raimi požádal o spolupráci nositele tří Oscarů Jamese Achesona. Ten vytvořil několik variací na kostým, který znají čtenáři komiksu a mají ho se Spider-Manem pevně spojený. Využil k tomu ty nejmodernější technologie. Díky speciálnímu hedvábnému materiálu, pod kterým se zřetelně rýsovaly svaly, se obešel i bez vycpávek obvyklých pro ostatní akční hrdiny. Navíc velmi efektně odrážel světlo ve dne i v noci. Tvůrci chtěli, aby především umožňoval jakýkoliv pohyb. Záměrem bylo představit Spide-Mana spíš jako ohebného akrobata než svalovce.

Práce na kostýmu Spider-Mana, které se kromě Achesona účastnil i režisér Raimi a další členové realizačního týmu, trvala šest měsíců. "Je elastický a od bot až po vršek hlavy jednolitý," vysvětluje Acheson. "Je potištěný pravoúhlým vzorem vytvořeným na počítači, takže má trojrozměrný efekt. Je to vlastně 120 samostatných hedvábných obrazovek, které odrážejí či pohlcují světlo."

Kostým vznikl původně na latexové formě, ale definitivní střih provedl počítač. Tvůrci měli nakonec k dispozici čtyřiadvacet kostýmů pro Spider-Mana, včetně těch, které se ve filmu objeví poškozené nebo roztrhané.

Při vytváření kostýmu pro Green Goblina se Acheson nechal inspirovat různými vlivy včetně japonských uměleckých tisků, vzorů hadích kůží a komiksovým předobrazem. Jeho výroba byla stejně náročná jako u kostýmu Spider-Mana. Je na něm totiž pětašedesát jednotlivých kusů z metalízového zeleného vinylu a více než tisíc jednotlivých kousků odrážejících světlo. Acheson na Goblinově kostýmu a masce úzce spolupracoval s firmou, která vyrábí pochromované plasty. Aby se Willem Dafoe do svého kostýmu dostal, museli mu pomáhat tři lidé a zabralo to půl hodiny.

Spider-Manův pohyb:

Scéna a snímání kamerou

Pro tvůrce bylo důležité, aby se prostředí, v němž se Spider-Man odehrává, co nejvíc podobalo reálnému New Yorku, dějišti příběhu. Aby vyprávění co nejvíc přiblížili divákům, odmítli vytvořit stylizovaný svět, tak obvyklý pro převedení jiných komiksů na plátno. Naopak umístění barvitého a nereálného příběhu do realistických kulis považovali za vzrušující. Ale protože zároveň potřebovali magická místa, vytvořili si celý New York sami. Mnoho z budov, které se ve filmu objevují, opravdu stojí na Manhattanu, ale tvůrci je potřebovali trochu ozvláštnit, nebo jim jinak dodat magickou atmosféru, proto si je postavili ve studiu.

Nad vzhledem více než stovky prostředí, kde se film odehrává, bděl výtvarník scény Neil Spisak, který zároveň vedl tým architektů, malířů a konstruktérů. "Protože se mnoho scén odehrává ve vzduchu, kde je Spider-Man zavěšený mezi mrakodrapy, vytvořili jsme především vrcholky budov s římsami a detaily, které nejsou obvykle vidět," vysvětluje Spisak.

Tvůrci se zaměřili i na typickou barevnost newyorských střech a tóny oblohy. Times Square například fotografovali během celého dne každých patnáct minut, pak vytvořili koncept pohybu světla, který přenesli do ateliérů a dále s ním pracovali.

Vizuální efekty

Hlavním úkolem tvůrce vizuálních efektů Johna Dykstra bylo společně s režisérem Samem Raimim vymyslet, jak nejlépe s využitím kombinace pohybových schopností Tobeyho Maguira a počítačové technologie vytvořit Spider-Manův pohyb. Nakonec Dykstra a jeho tým upravovali asi 500 záběrů Spider-Mana. Pohyb, který dotvářeli, měl být co nejpřirozenější, ne tak stylizovaný jako v komiksu.

Ke scénám, se kterými se museli vyrovnat, byl například Spider-Manův let dolů na ulici rychlostí šedesát mil v hodině, na který navázaly tři skoky po balkónech a vniknutí do rušného provozu na ulici. Spider-Manův pohyb po zdech vyžadoval, aby se jeho lokty a kolena ohýbaly v jiných úhlech, než je u lidského těla možné. Dykstra a jeho tým proto dělal desítky pokusů s pohybovými schopnostmi figurantů, které si natáčeli. "Měli jsme například chlapce, který skákal z rohu do rohu jako by skákal ze sítě do sítě. Animátoři pak jeho pohyby přenesli do počítače a dál s nimi pracovali," vysvětluje Dykstra.

S výsledkem jsou všichni velmi spokojeni a doufají, že diváky, sledující pohyb Spider-Mana mezi mrakodrapy, ani nenapadne, že lidské tělo není takových pohybů schopné.

Animované je i pozadí ve scénách, kdy se Goblin a Spider-Man honí vysoko nad městem. Nebylo možné totiž natočit reálné pozadí v úhlech, které honičky vyžadovaly. K animovanému pozadí se potom dodala akce herců natáčená na zeleném pozadí nebo postavy vytvořené počítačem.

Tvůrci využívali i neobvyklých záběrů, například při rvačce Petera s Flashem Thompsonem ve škole udělal Dykstra a jeho tým diváka díky kameře, efektům a filmové rychlosti součástí Peterova "pavoučího smyslu", který mu umožňuje vidět v úhlu 180 stupňů namísto obvyklých lidských 50 až 90 stupňů. K dalším takovým záběrům patří i volný pohyb kamery, která se ve vzduchu pohybuje stejně jako Spider-Man.

Celý film by nebylo možné natočit ani bez opravdových pavouků. Sehnat je však uprostřed zimy bylo v Severní Americe velkým problémem. Tvůrci pavouky potřebovali především pro scénu v genetické laboratoři Columbijské univerzity.

Nakonec režisér Sam Raimi shromáždil početný pavoučí "kompars" včetně obřího pavouka, který žije na Novém Zélandu a v Austrálii, na jehož převoz do USA potřeboval speciální povolení. Pro vytvoření geneticky mutovaných pavouků navíc tvůrci používali různé kostýmy, náhražky a speciální make-up. Kvůli jedné scéně strávil celý zvláštní tým, který měl na starosti sítě, 36 hodin tkaním sítě z monofilu. Pavouk takovou práci zvládne sám asi za hodinu.

Dlouhý popis
Motto: Kdo jsem? Opravdu to chcete vědět? Jsem Spider-Man!
Délka: 121 min
Země: USA , 2002

815 hlasů