Rafťáci

ŘEKLI O FILMU :

Vraťme se do srpna 2005 a nechme se unášet atmosférou natáčení:
Dva rozevlátí puberťáci svlékli zimní bundy, popadli pádla a vydali se do peřejí. Pravda, jmenují se jinak a místo tří sexy koček se kolem nich motá rovnou jedenáct, ale herecké duo Mádl & Kotek společně s režisérem Karlem Janákem je pro mnohé české teenagery záruka úspěchu. „Hele, to je Karel! Ahóóóój Karléééé! Kde máš Kotkáááá?“ Údolím Vltavy, klikatící se od Českého Krumlova směrem k Českým Budějovicím se nese rozjařené vodácké volání. Odráží se od skal, lesa skrývajícího zříceninu středověkého hradu Dívčí kámen i několika stanů roztroušených po tábořišti. „Tak to vidíš, lidi si mě už začínají pamatovat. Na druhou stranu – jedinej, kdo točí na řece, jsme my,“ podotýká s ironickým úsměvem režisér Karel Janák, zatímco lidi ze štábu se snaží pokřikující vodáky vyexpedovat mimo záběr. Přemýšlím, co by tomuto chlapíkovi v apartním kloboučku, sandálech a kraťasech dokázalo z tváře vymazat věčný úsměv. Natož donutilo zvýšit hlas. A to mají Rafťáci, film, který kromě Janákovy společnosti Cinemania produkčně podporuje i Nova, přes sedmdesát lokací, jež musí filmaři zvládnout během čtyřiceti natáčecích dnů. Cholerika by pravděpodobně skolil hned první den.

„Voda se strašně blbě točí,“ prozrazuje mi Karel. „Raft nezastavíš na značce. Pořád musíš mít k dispozici potápěče. Vůbec se nedivím, že zatím žádný film na vodě nevznikl.“ Co se týče hlavní zápletky, hodlá prozradit jen skutečně to základní. Ze dvou kamarádů Danyho a Filipa, je ten druhý jmenovaný v podání Jirky Mádla smolařem, kterému se nedaří přijít o panictví. Vojta Kotek se mu coby Dany snaží pomoci a tak se dostanou i k holkám z vodáckého kursu. Bohužel se oba zamilují do stejné dívky… „Jirka se jich snaží sbalit víc, podle toho jsme vybírali i holky,“ osvětluje Karel pozadí náročného castingu. „Takže budou scény, jak se balí barbína, dračice, inťoška… Což se ovšem vždy tak nějak divně zašmodrchá.“ Scénář, který Karel napsal společně s Tomášem Holečkem a Janem Prušinovským je plný trapasů, komických situací vypadajících i značně nebezpečně, dívčích půvabů a konfrontace s dospělými. Dany totiž jede řeku zároveň se svými rodiči, kteří se snaží osvěžit poněkud vyčpělé manželství. Nutno říci, že pohled na tokajícího Milana Šteindlera s rozesmátou Veroniku Freimannovou v rolích Danyho rodičů byl posléze jedním z vrcholů 21. natáčecího dne.

Holky z kursu
Pro člověka, přijíždějícího z rozpáleného velkoměsta se ovšem právě tento den může jevit jako špatně zakuklená selanka. Slunce, modro, bílé mráčky, ve stanech postavených hned u vody spoustu půvabných, štěbetajících dívčin… Stačí jen postavit kameru na stativ a zapnout v příhodnou chvíli mikrofon. Jirka Mádl a Vojta Kotek dorazí později, ale scény, ve kterých se představí hned několik členek „odborného vodáckého kursu“ společně se svým vedoucím Bořkem v podání Oldřicha Navrátila, to bohatě vynahrazují. Dámy, porůznu si lakující nehty, rozčesávající si vlasy a vůbec věnující se dalším, typicky tábornickým činnostem totiž velmi překvapí zpráva, že namísto parádění se na vodácký bál je čeká „bojový pochod“ neznámým terénem.

A na ten je Oldřich vybaven vskutku příhodně. Maskáče, kanady, baterka, buzola, nůž za pasem, dokonce i vzorně sbalená usárna u nohou. „Z něj jde fakt hrůza, někdy se ho docela bojíme," prozradila mi brunetka Tereza Voříšková mající v popisu práce být za „dračici Radku“, jednu z odbojných a nebojácných dívek - a samozřejmě i jednu z těch, které se octnou v hledáčku ústřední dvojky. „Jsem bývalý absolvent paragánskýho výcviku,“ vysvětlil mi později Oldřich ty maskáče. „A na holky jsem dost zlej. Je jich sice jen jedenáct, ale když jsem je viděl a slyšel poprvé, měl jsem dojem, že je jich třicet.“

Komická dvojka
Popravdě řečeno, podobný dojem mám také. Když se porůznu vynořují ze stanů a v líbezných tvářičkách smutek či vztek z toho, co se děje. Zatím je to jen zkouška, ale toho dohadování, přemlouvání… Matěje Kratochvíla, asistenta režie, který má na starosti „druhý plán“ však nedokáže rozhodit vůbec nic: „Ty se budeš česat, ty budeš zalezlá, ty bys mohla mít zafačovanou hlavu…“, rozděluje úkoly. „Ale mě to nesluší,“ braní se Veronika Kubařová v roli Darji. Nakonec dostane na krk zdravotní límec, protesty, neprotesty. „Holky komunikujte spolu, potřebujeme akci,“ žádá Matěj. „Ne, tohle by chtělo něčím nahradit,“ přemýšlí nahlas a do toho se ozve: „Co takhle náhradní prsa?“ Prostořeká poznámka nemůže patřit nikomu jinému než maličké Sandře Černodrinské. Nebo že by to byla její sestra Viola? Takřka identická dvojčata slouží ve filmu jako dvojice komiků. Karel a lidi ze štábu už je bezpečně rozpoznají, ale mě to dělá značné potíže. „Žádné milostné scény nemáme,“ poučuje mě po posléze Sandra o roli dvojčat Sáry a Ester. „Ještě bychom se ztrapnily. Od Karla máme jasný úkol – dělat srandu. A to nám nečiní problémy…“

Viky opět na place
Na to, že je začátek srpna na louce moc stanů i vodáků není. Není divu, ještě před několika dny dosahovala teplota vody závratných deset stupňů Celsia. V pátek 12. srpna je ovšem počasí jak podle scénáře – zvlášť pokud se má jednat o „pohodovou letní komedii plnou slunce, pohody, adrenalinových sportů, humoru a sexu“. Toho posledního si tedy dnes nikdo moc neužije, všechny choulostivé scény teprve přijdou. Ale na pokoukání je toho dost, zvlášť když se před kameru přivlní Slovenka Andrea Kerestéšová v roli trochu smutnooké vodácké víly Kláry. „Je to přirozená holka, se kterou se docela ztotožňuju,“ prozrazuje studentka tvůrčí dramatiky pedagogické fakulty z Trnavy. Podle scénáře poplete hlavu oběma klukům a vzniknou z toho pěkné problémy, jejichž filmového ztvárnění se ovšem Andrea trochu bojí: „Na některé scény budu mít dublérku. Pro mě je nahota a sex něco čistýho a intimního.

V kině mi to nepřijde, ale když to mám dělat před kamerou…“ Kromě dvou zmíněných rafťáků ovšem po kudrnaté krásce pase i jeden lehce vyžilý čtyřicátník, řidič autobusu, který dívky na jejich kursu doprovází. Říká se mu Turek, ale pozor – i když nemá patku do poloviny tváře je to on, idol Husákových dětí a neodolatelný frajer Viky ze Sněženek a machrů – Antonín Duchoslav. Jeho obsazení je malým trumfem Janákova castingu – symbolické propojení minula s budoucím. „Turek je napsaný jako velmi hrubé hovado a přitom mu mají podléhat mladý holky,“ vysvětluje mi podstatu své role, díky níž se po téměř dvaceti letech zase vrací na stříbrné plátno. Je to vlastně on, kdo klukům kazí jejich dobyvatelské plány vůči členkám kursu, včetně půvabné Andrey. Scénář dokonce do Duchoslavovy náruče vehnal i některé účastnice České Miss, včetně rusovlásky Sandry Vídeňské. „Chytrá, příjemná holka, která i to málo, co jí bylo uštědřeno pojala moc hezky,“ komentuje to s úsměvem Antonín, kterého momentálně kromě Rafťáků nejvíc zajímá, jak dopadnou snahy sehnat peníze na natáčení pokračování Sněženek a machrů, kde figuruje coby producent. ¨

Ledárna
Technici postavili modrý stan na malém poloostrůvku těsně u vody, takže Veronika Freimannová musí odhodit boty a proběhnout vodou za mohutného stříkání. „Při čtení scénáře jsem se smála nahlas,“ přiznala se mi po natáčení. „Poradil nám to terapeut z manželské poradny,“ prásknul na svou roli Dannyho tatínka Milan Šteindler. Na adresu svého syna pravil s kamennou tváří, že je to slušný a čistotný chlapec, který si na pokoji čte knížku a zajímá se o biologické problémy červů, stejně jako každý jiný teenager v jeho věku. A k poznámce o tom, zda-li je pro něj natáčení Rafťáků příjemnou letní dovolenou jen utrousí: „Jistě, zvlášť pokud je pět nad nulou a vy máte ve scénáři koupání v řece. Ideální dovolená na Kamčatce.“ Vojta Kotek coby správně vychovaný syn jen přitaká: „Když lezeš do té ledárny už po šestý, tak se ti fakt nechce.. Ale musíš.“ Konečně dorazili hlavní aktéři. Štáb se rychle přesouvá až na druhý konec kempu, kde se točí záběry s umývárny. Že bude Vojta Kotek napasovaný hlavou v okénku dívčích sprch mě nijak nepřekvapuje – ve filmu to bude jedna z nejhumornějších scén, při níž se objeví v rouše Evině i dvaasedmdesátiletá Olga Michálková jako „stará vodačka“ „Bohdalová, Janžurová a Jirásková si válej šunky u moře, tak jsem nastoupila já,“ prohlásila s moravskou bodrostí cestou na plac, kterou jsme absolvovali spolu.

Partnerku Šedého vlka – Jiřího Halekala obdivují svorně jak kluci tak holky, pro které je sice představa společně sdílené sprchy s ústřední dvojkou dost lákavá, ale rozhodně by jim dělalo potíž se svléknout… Pro bývalou manekýnku a uměleckou fotografku žádný problém. Podle scénáře jsem měla dát Kotkovi přes držku, ale nakonec mu jen nadávám do prasáků,“ stěžuje si. Přestože se točí ranní scény, na rafty, lodě složené u břehu i stany padá večerní rosa. Jednadvacátý den se chýlí ke konci. Jirka Mádl v něm nakonec sehrál „celou minutu“ na pozadí dialogu Danyho rodičů, ale to už k natáčení patří.

ROZHOVOR S JIRKEM MÁDLEM

Jaká byla tvoje první reakce když si četl scénář Rafťáků?
Dostal jsem ho den před natáčením a úplně jsem ho dočetl až asi čtrnáctej natáčecí den, takže moje reakce byla, že to holt nějak už odkroutit musim. Ale jinak se mi samozřejmě líbil. U Karla je jistota, že to při nejmenším nebude trapný.

Co tě na natáčení bavilo nejvíc a na co naopak nerad vzpomínáš?
Mám jen samý hezký vzpomínky...do dneška se mi stejská...

Kolik volnosti ti dává Karel Janák na place. Můžeš přijít s vlastním nápadem při natáčení?
Tohle je o naší spolupráci docela známá věc, Karel vítá každej náš nápad a tak toho hodně využívám, ale poslední slovo má vždycky samozřejmě Karel.

Jaké " své poprvé" si si díky filmu zažil?
Poprvé jsem viděl naštvanýho Karla Janáka...to je vám žážitek...ještě že se nezlobil na mě...

Rafťáci mají slogan: Hledám roštěnku. Zn.: na pokusy. Jaký je tvůj slogan?
Chci maturitu!!!

ROZHOVOR S OLDŘICHEM NAVRÁTILEM

Jaké bylo natáčení Rafťáků?
Člověk by řekl, že natáčení o klucích na vodě bude v létě hračka, ale jako na potvoru počasí nestálo za nic. Výjimkou nebylo ani 15 stupňů. To jsem zrovna točil záběr v němž se takzvaně cvaknu. Měli jsme před začátkem natáčení soustředění na Malé Skále, ale v mém případě to k ničemu nebylo. Eskymáka ( známý a vodáky často používaný obrat v kajaku kolem podélné osy o 360 stupňů) jsem se stejně nenaučil. Tak jsem se hodně nadechl a doufal, že to nějak zvládnu. Ale dramatický byl i moment, kdy jsem potkal svou bývalou lásku, kterou hraje Veronika Freimanová.

Ve filmu hrajete vedoucího vodaček Bořka. Řekl vám režisér Janák proč si na tu roli vybral právě vás?
No to by mě taky zajímalo! Na castingu jsem režiséra pozoroval a viděl, že je ze mě trošku rozpačitý. Není divu, ve scénáři je psáno, že moje postava je absolvent paragánského výcviku, na což já tedy rozhodně nevypadám. Chtěl jsem mu to ulehčit a řekl mu, že se vůbec nebudu zlobit, když mě neobsadí, že chápu jeho rozpaky. Ale on mi řekl, že naopak, že mě na tu roli chce.

Diváci si vás teď zaškatulkovali jako rasa Boháčka ze seriálu Rodinná pouta. Jak se od něj liší Bořek?
Jako oheň a voda. Vedoucí Bořek je spravedlivý chlap, který má na starosti skupinu patnácti dospívajících holek. Řeknu vám, i absolvent paragánského výcviku má co dělat s takovou bandou. Jsou to hodný holky, ale jakmile začnou štěbetat jedna přes druhou a dostávají ty svý bláznivý nápady není to s nimi hračka. Bořek je hodný chlap, tak hodný, až je pro mě moc černobílý, to bych mu trohu vytkl, je to takový čisťoch. To reální lidé nebývají,každy je někdy trochu sviňa. Ale mám tu postavu rád. Když jsem dočetl scénář k filmu, strašně dlouho jsem se smál. Je prošpikovaný řadou humorných situací, někdy i hodně lechtivých, obzvlášť když se týkají základního problému obou hlavních hrdinů, totiž jak přijít o panictví. Nebudu o nich mluvit, abych neprozradil nějakou pointu…

ROZHOVOR S MATYÁŠEM VALENTOU

Jaké je to být Vojtův mladší brácha?
Skvělý. I když já mu ve filmu dost škodím a lezu na nervy. Ale mimo natáčení jsme si rozuměli. Třeba jsme mezi záběry spolu chytali ryby, ale rušili nás jeho fanoušci.

Je to tvůj první film?
Není. Hraju od 4 let. Mám natočeno 21 reklam, hrál jsem v německém a irském filmu, v seriálu Redakce, ve dvou filmech pro Českou televizi. Od ledna mě čeká natáčení seriálu Ulice na Nově. Tam budu hrát Františka, syna Bedřicha Lišky.

Co tě na natáčení nejvíce bavilo a na co naopak nerad vzpomínáš?
Na Rafťácích mě asi nejvíc bavila taková akční scéna s hasičským autem, kde spustím vodní dělo. Musel jsem to zvládnout sám a na první dobrou. Nešlo to opakovat. A vůbec mě nebavilo, když jsem za trest musel umývat autobus. A taky scéna s Jirkovou babičkou, jak mi dává rybí tuk byla děsivá.

Mohl bys nám popsat jeden natáčecí den? Jak to všechno probíhalo?
Každý den vypadal trochu jinak, protože se kvůli fanynkám dost často měnilo místo natáčení.Takže třeba jedna scéna, kterou ve filmu uvidíte, se točila třeba na třech místech. Ale stejný je vždycky nástup, kostymérna, maskérna, plac a po skončení zase kostymérna. Při natáčení se vlastně pořád na něco čeká, pak se záběry opakují dokola, takže to moc velká zábava není. Ale v pauzách jsem pozoroval kaskadéry, potápěče, bavil se s holkama, které hrajou vodačky, s Jirkou a Vojtou, hrál si se psem jednohoho herce a tak. Moc mé to baví.

Vycházel si dobře s Vojtou a Jirkem?
Vycházeli jsme spolu skvéle. Oba jsou moc fajn. Vojta je klidnější a takový rozumnější. Jirka je blázen jako já. Byli namě hrozně hodný a byla s nimi legrace.

ROZHOVOR S JANEM ANTONINEM DUCHOSLAVEM

Viki, jakou vidíš podobnost mezi kultovním filmem Sněženky a machři a filmem Rafťáci ?
Ja doufam v to, že se stane také "kultovnim". V každém případě je to film, který osloví mladši generaci, stejně ,jako "Sněženky" a na své si příjdou i starší generace diváků. Jen je laděný střeštěněji. Nechme se překvapit. Ja se na něj už těším.

Sněženky a machři jsou natočeny pred 24mi lety (1982), jak jses cítil mezi "mladšími" ?
Výborně, jen občasné zjíštění, že jsem na place ze všech nejstarší mě trošku "deprimovalo".

Jaké máš zkušenosti s adrenal. sportem - rafting ?
Konkrétně s raftingem žádne, ale jezdil jsem poměrně často na vodu a to i na hodně divokou. Absolvoval jsem i treninkovy kemp s Lukasem Pollertem. To snad hovoří za sve. Na vodě nejsem úplný amater.

Ty sam provozuješ nebo si provozal jaký sport ?
O vodě jsem se uz zmínil. Číslo jedna je pro mně lyžování. Jezdil jsem závodně a pět let jsem žil ve Špindlu, kde jsem vyučoval právě lyžování. Mám i poměrně vysoké zkoušky z Rakouska. V léťě hraji golf, který mi učaroval. Rád si vyrazim na kolo, na windsurf, nebo zahrát tenis. Na střední jsem hraval zavodne softball a jezdil na skatu.

Myslíš, že správné protřepání lahve Sprite před napitím je ten správný postup?
Záleží na tom, zda se chcete napít vy, nebo má pít někdo jiný. V druhém případě rozhodně. V prvním rozhodně ne!

Kolik lahvi Sprite jsi během natáčení vypil (nebo všechno vystříkal)?
Řekl bych, že jich mohl byt tak jeden až dva kartony.

Dlouhý popis
Motto: „Hledám roštěnku. Zn: na pokusy“
Délka: 104 min
Země: Česká Republika , 2006

1793 hlasů