Když je mocná knižní vydavatelka Margaret (Sandra Bullock) postavena před hrozbu deportace do své rodné Kanady, prohlásí mazaná podnikatelka hbitě, že je zasnoubena se svým nicnetušícím asistentem Andrewem (Ryan Reynolds), kterému celé roky dělá...

Film-vice

Jedna věc přitahovala režisérku Anne Fletcher k filmu Návrh více než cokoliv jiného – humor.

„Mám komedie moc ráda a vždycky mi vyhovovaly,“ říká Fletcher. „Byla jsem členkou komediálních a improvizačních skupin. Komedie mě baví ze všeho nejvíce. Poté, co jsem natočila Let's Dance jsem měla v plánu natočit komedii. Ale nemůžete se do toho jen tak vrhnout. Musíte dokázat, že na to máte.“

Fletcher to prokázala v roce 2008 romantickou komedií 27 šatů. „Dostala jsem šanci využít svou vášeň pro komedii. A pak se objevil Návrh a působil tak úžasně zábavně,“ míní režisérka. „Sandra Bullock je ženský komediální génius. Skutečně neexistuje nikdo, kdo by se jí vyrovnal. Ohromně na mě zapůsobila její profesionalita, její talent, způsob myšlení, její smysl pro humor. A Ryan Reynolds je naprosto jedinečný – působí jako kombinace Jacka Lemmona a Chevyho Chase.“

Producenta Todda Liebermana na filmu zaujal jeho námět. „Hodně mě zaujala myšlenka na film o vztahu starší ženy s mladším mužem. Jejich vzájemný vztah je ohromně zábavný,“ soudí Lieberman. „Máme tu asistenta, který celý život sní o práci ve vydavatelství, takže se přestěhuje do New Yorku a začne pracovat pro svou příšernou šéfovou.“

Margaret Tate, neboli ona 'příšerná šéfová', Fletcher zaujala. „Margaret poznáváme jako nelítostnou podnikatelku, která se zajímá jen o práci a chce se vypracovat na vrchol, a žádný jiný cíl v životě vlastně ani nemá,“ vysvětluje režisérka. „Když ji pořádně poznáte, zjistíte, že má spoustu chyb. Na začátku je Margaret opravdu tvrdá, ale v průběhu filmu znovu objevuje sebe samou.“

Scenárista Peter Chiarelli vnímá Margaret jako velice odhodlanou manažerku. „Ale jako žena musí neustále předstírat, že má vše dokonale pod kontrolou, aby ji nikdo neobvinil ze slabosti,“ soudí Charielli. „Působí to na ni. Hodně toho obětovala, aby byla takhle úspěšná. Ze všech lidí má nejblíže ke svému asistentovi.“

„Tenhle nápad jsem dostal na základě práce v Hollywoodu, kde spolupracujete se všemi těmi úspěšnými manažery a jejich asistenty,“ pokračuje Chiarelli. „Mají mezi sebou jakýsi osobní vztah – ačkoliv šéfové o svých asistentech vůbec nic nevědí. Prioritou pro mne ale vždy byl humor.“

A proto, jak sám říká, se příběh zabývá tím, co by se stalo, kdyby se jedna taková manažerka musela vrátit zpátky na zem. A tou manažerkou je Margaret Tate.

„Margaret byla napsána tak, jak se obvykle píší mužské role, které bývají nejlepší,“ míní Sandra Bullock, která Margaret ztvárnila. „Muži mohou být složití, neatraktivní, protivní, nepříjemní, zábavní a legrační, a ženy takové ve filmech příliš často být nemohou.“

Její kolega Ryan Reynolds souhlasí. „Obvykle jsou komedie stavěné na mužích. Moc mě baví, když je to obráceně. Tady je tím špatným postava, kterou hraje Sandra.“

Ale Reynolds, který si zahrál asistenta Andrewa, prohlašuje, že se mu líbil nápad vyvést zlou šéfovou z míry. „Tahle žena, vyloženě vůdčí typ, jede se svým asistentem na Aljašku do divoké přírody. Strávila s ním tři roky, ale neví o něm absolutně nic, ani odkud pochází. Je hrozně legrační, když přijede do téhle malé uzavřené komunity a ocitne se pro sebe v tak nepřirozeném prostředí, jak to jen jde.“

„Brzy zjistíte, že osoba, která působí jako dominantní, ve skutečnosti taková není – Andrew je tím, kdo má vše pod kontrolou,“ míní Bullock. „Dokonce i Margaret to překvapí. V uplynulých letech se na něj natolik spoléhala, že bez něj není schopna pracovat – proto ho nechce nechat budovat kariéru. Muž, krotící zlou ženu, nemusí držet v ruce hůl či křičet. Je to právě on, kdo ví naprosto přesně, proč je taková, jaká je.“

„Andrew je podle mého názoru velice ctnostný člověk,“ soudí Chiarelli. „Mohl se z toho snadno vyvléknout a zůstat na Aljašce a dělat, co se od něj očekávalo, pomáhat rodině s podnikáním, ale on místo toho šel vlastní cestou. Nikoho se o nic neprosí. Vlastně si dobrovolně vybral tu nejtěžší práci, protože ví, že mu poskytne nejlepší zkušenosti.“

„Na začátku filmu o něm Margaret nic z toho neví,“pokračuje Chiarelli. „Takže postupně zjišťuje spoustu věcí. Dojde jí, že má tu čest s někým, kdo se rozhodl poprat s osudem, což se podobá tomu, jak svou kariéru vybudovala ona.“

„Film mi připomíná velice dobře vystavěné starší komedie, které byly o rozpadu vztahu, jeho nápravě a dalším rozpadu – a takové se už dneska netočí,“ soudí Bullock. „To, jak Anne Fletcher scénu připraví, jak ji Oliver Stapleton nasvítí, a také to, kde se odehrává, to vám vše naprosto jasně sděluje, že tu nejde o povrchní a umělou romantickou komedii. Myslím, že vhodnější označení by bylo bláznivá komedie.“

„Podobá se filmu I Love Lucy,“ dodává Akerman. „Herci se nesnaží být komičtí, ale přesto jde o opravdu vtipný, inteligentní a trefný film.“

Tvůrci se skutečně inspirovali některými z nestárnoucích komedií minulosti. „Jde o film, který nikde nedrhne, přesně jako ty staré komedie ze čtyřicátých a padesátých let s Carym Grantem a Jackem Lemmonem,“ míní producent Hoberman. „Ačkoliv v nich bylo plnou dialogů, opravdu odsýpaly. Jednou z věcí, které jsme chtěli realizovat, bylo, aby Sandy a Ryan navzájem jeden za druhého doříkávali věty. Jde o vztah, který se pohybuje mezi láskou a nenávistí, a proto si udržuje vaši pozornost.“

Tvůrci filmu kontaktovali Sandru Bullock s nabídkou role Margaret velice záhy v průběhu příprav natáčení. „Vážně dobře se hraje, protože ji má každý z nás v sobě,“ prohlašuje Bullock. „Margaret se nesnaží napravovat své chyby. Neomlouvá se. Nemá pocit, že by měla usilovat o to, aby ji měli ostatní rádi. Má svou práci a hodlá ji udělat. A já jsem v mnoha ohledech podobná.“

„Jsem moc rád, že se nám ji povedlo získat,“ říká producent Todd Lieberman. „Je to fenomenální herečka a dokáže zahrát jakoukoliv roli, ale na komedie má nadání opravdu výjimečné. Lidé ji mají rádi dokonce i tehdy, pokud hraje někoho tak protivného jako Margaret.“

„Sandy tu má možnost zahrát si opravdu zábavnou postavu,“ dodává producent David Hoberman. „Máme tu hodně prvků, které spíše připomínají grotesku, takže ji její fanoušci uvidí v situacích, ve kterých ji vždycky chtěli vidět. Je opravdu inteligentní a má dobrý instinkt, co se týče postavy, scénáře i komičnosti.“

Na Fletcher udělala Bullock podobný dojem. „Je to filmová hvězda,“ říká režisérka. „Přijde do práce, ví, proč tam je, odvede svou práci. A s Ryanem je naprosto skvělá.“

Ryan Reynolds ztvárnil asistenta, který se má šanci své protivné šéfové pomstít. A vzhledem k tomu, že většinu času jeho postava stráví na plátně společně se Sandrou Bullock, bylo klíčové, aby společně působili co nejlépe.

„Fungují oba na společném rytmu, existuje mezi nimi skutečné přátelství, jsou spolu schopni komunikovat určitým specifickým způsobem – něčím jako slangem, řekněme,“ prozrazuje Hoberman o Bullock a Reynoldsovi. „Dokázali těm dvěma postavám doopravdy vdechnout život.“

„Sandy a já jsme už dlouho přátelé – pracovat s někým, s kým se dobře znáte, je skvělé,“ říká Reynolds. „Moje zkušeností s komediemi jsou takové, že film začnete natáčet a teprve v polovině pochopíte, jak na tom se svým hereckým partnerem skutečně jste a přejete si, abyste se mohli vrátit a všechno to, co už jste natočili, přetočit. Když na plac vstoupíte první den s tím, že už tohle všechno víte, jako v případě mě a Sandy, tak se vám nic takového nestane.“

Lieberman míní, že oba herci mají naprosto jasné povědomí o tom, co obnáší být legrační. „Máme tu scény, kdy má Ryan kameru doslova před nosem. Neřekne ani slovo, ale předvede stovku rozličných legračních věcí. Je to neuvěřitelné.“

Společně s Bullock a Reynoldsem se ve filmu objevuje celá řada skvělých herců. „To, že jsme dokázali dát dohromady tak fascinující skupinu profesionálů, je důkazem, jak dobrý scénář jsme měli k dispozici a také pochopitelně jak skvělé představitele hlavních rolí jsme dokázali získat,“soudí Lieberman.

Veškerou pozornost na sebe takřka strhává Betty White coby Andrewova babička Annie. „Blíží se jí devadesátka a většinu života strávila ve městě Sitka na Aljašce,“ popisuje Chiarelli postavu, kterou White hrála. „Je to drsná žena, která oceňuje Margaretinu odměřenost, a líbí se jí to, co vidí. Takže ačkoliv navenek spolu mají s Margaret společného pramálo, v jádru jsou vlastně skoro stejné.“

„Diváci Betty White milují,“ svěřuje se Fletcher. „Je na plátně tak sebevědomá – je to zkrátka legenda. Má v sobě něco, co vás nutí ji zbožňovat, stejně jako její postavu.“ „Mám ohromné štěstí, že mohu stále pracovat,“ říká White. „Už to táhnu šedesát let.“

Oscar Nuñez si zahrál Ramonea, obyvatele Sitky, který, jak se zdá, vykonává celou řadu profesí, včetně striptéra. „Oscarovo nasazení je neuvěřitelné,“ žasne Fletcher. „Nemůžete z něj spustit oči a doslova se do něj zamilujete.“

Držitel ceny Tony, Denis O'Hare, představuje Gilbertsona, imigračního úředníka, který je odhodlaný prokázat, že ohlášená svatba je pouhý podfuk. „Pro tu roli jsme zkoušeli spoustu herců,“ vzpomíná Lieberman. „Denis byl jediný, kdo tu roli opravdu pochopil. Předvedl dokonalou kombinaci úřednické oficiálnosti a zranitelnosti, takže se mu jste schopni smát. Scény v budově INS, které natáčel s Ryanem a Sandy, byly opravdu ohromně zábavné.“

Ve snaze Gilbertsona přesvědčit, že je jejich zasnoubení pravé, se Margaret a Andrew vydají do Sitky na Aljašce, aby tam strávili víkend s Andrewovou rodinou.

„Všechny rodiny jsou nějakým způsobem šílené,“ zamýšlí se Bullock. „Je mi jedno, jak působí navenek, vždycky je tam něco ukrytého. Otcové a synové se hádají, stejně tak i matky a dcery, a právě o tom tenhle film je. Tahle rodina je tak složitá, ale současně milující a otevřená, že to Margaret doslova vyrazí dech. Jakmile tyhle lidi vidíte na plátně, okamžitě vám dojde, že tu něco nehraje. Oni si to dokáží vyříkat, ale přesto stále zůstanou rodinou.“

Zkušený herec Craig T. Nelson a neméně vyhlášená Mary Steenburgen hrají Andrewovy rodiče. „Ryan říkal, že jako malý věděl, že si Craig jednou ve filmu zahraje jeho otce,“ prozrazuje Lieberman. „A je pro něj dokonalým otcem, ať už co se týče fyzické podoby, nebo vnímavosti.“

Podle Bullock „dokáže Mary Steenburgen dokonale vybalancovat drama a komedii. Jediným slůvkem dokáže zbořit kulisy nebo vás rozplakat. Působí křehce, ale není taková. Za jemným exteriérem se ukrývá duše nezvedené školačky, která si ale současně naprosto přesně uvědomuje, co dělá. Dokázat něco takového v komedii a zajistit, aby to působilo opravdově, je velice těžké.“

Při obsazování role Gertrude, energické ženy, kterou Andrew po odchodu do New Yorku v Sitce zanechal, se Fletcher obrátila na známou tvář. Malin Akerman, která se objevila už ve snímku 27 šatů, hraje osobu, která by patrně mohla Margaret po romantické stránce v Andrewově srdci.

„Gertrude si uvědomila, že Andrew byl tím nejlepším, co ji potkalo,“ soudí Akerman. „Je to jedna z těch obvyklých věcí – někoho necháte jít a pak si uvědomíte, že šlo o chybu. A teď je pro ni těžké dívat se, jak se tu prochází s jinou ženou.“

„Hrála jsem v minulosti spoustu bláznivých, ztřeštěných postav,“ pokračuje Akerman, „takže je příjemné si pro změnu zahrát milou a vlídnou dívku.“

Herecké obsazení završují Aasif Mandvi jako Bob Spaulding, Margaretin problematický spolupracovník, a Michael Nouri a Gregg Edelman coby její zaměstnavatelé, kteří jsou nuceni jí oznámit neveselou novinu o možnosti deportace.

Režie filmu Návrh se ujala Anne Fletcher, bývalá tanečnice a choreografka, jejímž prvním režijním počinem byl hit z roku 2006 s názvem Let's Dance. Fletcher potvrdila svou pověst talentované a schopné režisérky mezinárodním úspěchem filmu 27 šatů s Katherine Heigl, Jamesem Marsdenem, Edem Burnsem a Malin Akerman, která se objevuje i ve snímku Návrh.

Fletcher, která je mezi členy štábu i hereckého týmu pověstná svou fascinující myslí, odhodlaností a tím, že po place doslova tančí, je stejně pečlivá jako plná energie. Svou práci choreografky vnímá jako přípravu na režírování. „Filmoví choreografové vymýšlejí choreografii pro kameru, nikoliv pro jeviště,“ míní. „Přemýšlíme o všech úhlech, ze kterých můžeme scénu zabírat. Dříve jsem si procházela celý scénář, abych pochopila, co aktéry motivuje k tanci, jací jsou a co je čeká, že kvůli tomu tančí. Napomáhá nějak tanec příběhu? Takže děláte víceméně podobnou práci jako režisér. Chápete, co musí kamera zabírat, co pomáhá vzbudit na scéně dojem dynamičnosti nebo stísněnosti. Myslím, že je užitečné, když si tohle umíte představit a chápete, že aby bylo něco zajímavé, musí se to pohybovat.“

„Anne je velice fyzická osoba,“ soudí zkušený kameraman Oliver Stapleton. „Má zkušenosti s choreografií a tancem, takže se její intuice a cit řídí něčím hodně zemitým, což u režisérů není obvyklé. Většina z nich jsou velcí intelektuálové, jejichž tělo víceméně existuje jen od krku nahoru, ale jiní naopak vnímají srdcem. Nikdy jsem nespolupracoval s režisérem, který by čerpal ze svých pohybových dovedností. Anne herce řídí velice specifickým způsobem, a tím nemyslím jen ve smyslu 'půjdete z bodu A do bodu B', ale i tak, že ohromně jasně vnímá, co ve scéně funguje a co ne.“

„Je obdivuhodně plná energie,“ žasne Bullock. „Ale to není nic proti tomu, jak skvěle umí režírovat. Už dlouho jsem nespolupracovala s někým takhle pečlivým, kdo má ve věci takhle jasno a je ve své práci tak dobrý jako Anne. Každý den se moc těším na natáčení, protože vím, že pokud odvedu svou práci, ona tu svou odvede stokrát lépe. Zná každou roli skrz naskrz a nenechá nikoho, aby se od té své příliš odchýlil. Pokud se zaseknete, ví naprosto přesně, co udělat, aby vám pomohla. Jakožto režisérka je prostě dokonalá.“

Margaretino moderní, striktně manažerské oblečení, je pro ni podle Bullock něčím jako brněním – čím těsnější, utaženější a odolnější, tím lépe. „Ví, že vypadá dobře, ale smyslem jejího oblečení není to, aby vypadala dobře. Je zvyklá, že se musí hodně kontrolovat, a tohle oblečení jí pomáhá udržet to všechno v sobě. Jakmile ji převléknete do něčeho jiného, začne se jí vše vymykat zpod kontroly.“

Kostymérka Catherine Marie Thomas se pro její šatník inspirovala módou minulých desetiletí. „Chtěla jsem, aby její silueta působila hodně jako ze čtyřicátých let, protože Margaret je hodně upjatá a strohá, a Sandy z toho byla nadšená,“ vypráví Thomas. „Takže za základ jsme zvolili šatník čtyřicátých let, tedy oblečení, ve kterém jsme vídali třeba Katharine Hepburn nebo Rosalind Russell. Sandy má úžasné nohy, takže si můžete dovolit těsnou sukni ke kolenům, ale my jsme ji záměrně navrhli o něco delší, aby v ní byla více sevřená a musela změnit styl chůze. Jí takovéto věci vyhovují, hraje velice fyzickým způsobem. Stejně tak nemusela nutně nosit boty s deseticentimetrovými podpatky, ale ona z toho byla nadšená, protože i když jí z toho bolely nohy, tak byla nucena chodit a stát zcela jinak, než je zvyklá. Nic z toho jsme pochopitelně nemohli jen tak někde koupit. Veškeré oblečení pro Margaret jsme museli vyrobit sami. Muselo působit jako oblečení někoho, kdo zastává důležitou a vysokou funkci, ale současně muselo být velice ženské.“

Thomas měla především velkou radost z návrhu Margaretiných svatebních šatů, protože scénář uváděl, že na sobě bude mít šaty Andrewovy babičky. „Jde o šaty z pozdních dvacátých let, počátku třicátých,“ vysvětluje Thomas. „Jsou poměrně neobvyklé a se Sandy jsme z nich byly nadšené, protože jde o velice odlišné svatební šaty, než na jaké jsme zvyklí.“

Postava Ryana Reynoldse musela mít podle Thomas dva hlavní styly. „Bavily jsme se s Anne Fletcher o tom, že Andrew působí nedbale sexy dojmem. Ačkoliv jeho rodina není chudá, snaží se ukázat, co v něm je, takže v práci působí velice profesionálním dojmem. Ale když s Margaret odjíždějí na víkend, má na sobě džíny, tričko a bundu, protože pochopitelně ví, že v Sitce se lidé oblékají pohodlně a prakticky. Margaret má kostým a vysoké podpatky – dost se odlišují.“

Obléknout – respektive svléknout – Ramonea v podání Oscara Nuñeze, který se objeví coby striptér, dalo Thomas více práce. „Anne se inspirovala jedním striptérem z osmdesátých let, takže jsme mu kromě sportovního oblečení, malé kravaty a výrazných manžet přidaly ještě tenisky Reebok. Aha, a vlastně ještě vycpávky kolen. To byla další drobnost, která pomohla.“

Kromě jednoho dne v exteriérech v New Yorku se Návrh natáčel takřka výhradně v Massachusetts. Tvůrci filmu objevili na skalnatém pobřeží severně od Bostonu ve městech Rockport, Manchester-by-the-Sea a Gloucester a na mysu Ann úžasná natáčecí místa, která se s minimálním úsilím proměnila v malé aljašské městečko Sitka.

„Podle scénáře se děj odehrával v Sitce, protože Pete, scenárista, tam strávil prázdniny a to město dobře znal,“ objasňuje producent Lieberman. „Říkal jsem si, že jde o skvělý nápad, protože něco takového se často nevidí, zejména ne v komedii.“

Ačkoliv byly natáčecí lokace v Massachusetts ohromující, výtvarník Nelson Coates měl i tak dost práce. „S Anne jsme měli naprosto jasnou představu, že aby naše Aljaška působila opravdu tak, jak chceme, budeme se snažit ji spíše stylizovat, než abychom ji přesně kopírovali,“ vysvětluje Coates. „Ale abychom mohli Rockport proměnit v Sitku, museli jsme předělat průčelí téměř třiceti obchodů, upravit výlohy a vývěsní štíty. Bylo toho poměrně hodně. Působilo to spíše jako práce na nějakém dobovém filmu, kdy také musíte odvést spoustu práce, abyste v divákovi vzbudili ten správný dojem času a místa, kde se film odehrává.“

Jedním z největších objevů tvůrčího týmu byl ohromující dům na pobřeží u Manchester-by-the-Sea, který se proměnil v dům rodiny Paxtonových. Bylo třeba změnit jen velice málo, jen se doplnily některé prvky indiánského umění, včetně totemů, a bylo třeba upravit velký prostor kolem bazénu, kde se měla odehrávat svatba Margaret a Andrewa.

„Jednou z věcí, které jsou pro tu část světa charakteristické, jsou indiánské kmeny,“ říká Coates. „Hned v prvních fázích příprav jsme se s Anne bavili o tom, že jejich specifické obrazy a sošky musíme do filmu začlenit, obzvlášť proto, že postava Betty White je zčásti indiánského původu.“

S interiérem domu, který byl postaven počátkem dvacátého století a charakterizuje ho typicky americká dekorace, byly větší problémy. S využitím stávajících plánů navrhl Coates nové místnosti z tmavého dřeva a s kamennými zdmi s krbem, které více připomínaly severozápadní pacifické pobřeží.

„Jednou z věcí, jejichž zásluhou je tahle oblast Massachusetts velice podobná Aljašce a dobře se tu natáčí, je skalnaté pobřeží a pocit osamělosti, který se vás u některých domů zmocňuje,“ míní Coates. „Protože jsme téměř tři týdny natáčeli v domě Paxtonových, potřebovali jsme něco, co by nám pomohlo s vyvoláním dojmu, že se nachází na ostrově, a tenhle dům je na poloostrově, což pomáhá vytvořit iluzi toho, že jste obklopeni vodou. A protože je pobřeží skalnaté, skutečně vzbuzuje dojem, že jde o oblast v okolí Sitky, kde celá řada hor strmě klesá přímo do vody.“

Iluzi Aljašky a města Sitka tvůrci filmu podpořili také skutečným výletem na Aljašku, kde nafilmovali hornatou krajinu plnou stromů, jejímiž záběry poté film proložili.