Moje velká indická svatba

Moje velká indická svatba je klasickým příběhem o mladém muži, který touží po úniku od společenských konvencí ve jménu lásky. Tentokrát se však přesuneme z Anglii 18. století do Indie 21. století.

Korpulentní a dobrosrdečná paní Bakshi hledá pro své čtyři krásné dcery vhodné nápadníky. Jen její okouzlující a tvrdohlavá dcera Lalita jí kazí plány – chce se vdát pouze z lásky… A když Lalita potká bohatého amerického hotelového magnáta Willa Darcyho, přeskočí jiskra. Mezi oběma roste napětí - ale je to láska nebo nenávist? Darcy podle Lality nejeví dostatek respektu vůči Indii a Lalita ho tak považuje za rozmazleného a samolibého Američana. A přesto… pořád musí jeden na druhého myslet. A aby toho nebylo málo, doplní sérii komických nedorozumění ještě další dva Lalitini nápadníci: záhadný a přitažlivý anglický právník Wickham a trochu více rozjařený kalifornský přistěhovalec Kholi, kterému byla Lalita již dávno přislíbena za manželku.

Snímkem Moje velká indická svatba spojila uznávaná režisérka Gurinder Chadha vytříbenou společenskou komedii Jane Austenové „Pride and Prejudice“ s celkem netypickým partnerem: taneční a hudební podívanou Bollywoodu. Výsledkem je nový obrat nadčasového příběhu o hledání lásky – převyprávěný tak, jako nikdy před tím, s drzým humorem, okázalými tanečními scénami a dokonalou romancí Bombajského kasovního trháku. Stejně jako v „Pride and Prejudice“, svede i Moje velká indická svatba dohromady dva lidi s rozdílnými názory, ale tentokrát jsou oba také z jiného konce světa - v shluku barev, humoru a emocí se tu střetává Východ se Západem.

Austenová se setkává s Asií: Bollywood vs. západní klasika
Východ a Západ se vždy ve filmech Gurinder Chadha spojovaly. Etnická Indka, která vyrůstala v Londýně, žije v Los Angeles. Gurinder Chadha je sama o sobě kulturní mozaikou a inspiraci čerpá z charakteristických filmových stylů všech tří zemí. Dokonce i před tím, než se stala spoluscénáristkou a režisérkou filmu Blafuj jako Beckham, chtěla Chadha natočit snímek, který by vzdal poctu filmům, které jí již v dětství okouzlovaly: Bollywoodské podívané. „Rozhodla jsem se, že, stejně jako Beckham, je i Jane Austenová další anglickou výtečnou ikonou, zralou pro zpracování,“ říká Chadha. „Vzala jsem Austenové Elizabeth Bennetovou – naprosto odvážnou, nezávislou hrdinku britské literatury – a převedla ji do Lality Bakshi, hrdé dívky s rozumem a kuráží, která chce víc než mohou indické dívky očekávat.“

Od 18. století procestoval román Jane Austenové celý svět a byl přeložen do několika cizích jazyků. Román doznal několika zpracování a byl předlohou mnoha filmů. Ale byla Jane Austenová připravená na Bollywood? Chadha věří, že Jane Austenová a Bollywood byly pro sebe vždy stvořeny. „Když jsem četla Jane Austenovou, překvapilo mne, jak mnoho by dnes mohla napsat o Indii. Hysterická matka s čtyřmi dcerami na vdávání – kdo, by se s tím v dnešní Indii neztotožnil! Vážně, Austenová se zaměřuje na peníze a sňatek, domýšlivost a rádoby ušlechtilost – tyto hodnoty jsou i v moderním světě stále aktuální a zvláště v místě jako je Amritsar,“ říká Chadha. „Ale zatímco se Austenová zajímala o třídní rozdělení společnosti 18. století, já jsem se chtěla zaměřit na to, jak se v této globální době lidé poznávají napříč různými kulturami. Místo rozdělení společnosti na vyšší a nižší třídu má náš příběh muže z velmoci „prvního světa“, který potká ženu ze země „třetího světa“ – a jejich lásku téměř zničí všechny jejich předsudky a neporozumění. Je to zajímavý způsob vyjádření, kolik se toho změnilo – a kolik ne – od dob Austenové…“

Sláva Bollywoodu: Krátké představení nenapodobitelného indického filmového stylu
< Bollywood není jen názvem pro indický vysoce produktivní filmový průmysl, ale představuje celkově originální filmový styl odlišný od jiných na světě. Každý rok vytváří stovky vášnivých romancí, odvážných dobrodružství, komediálních výstředností a epických ság - někdy dá vše dohromady do jednoho filmu. (Pro srovnání – Bollywood produkuje více než 800 filmů a Hollywood cca 600 filmů.) Jak spisovatel Pico Iyer napsal ve své knize „Video Nights in Kathmandu“: „…diváci (Bollywoodu) nechtějí vidět milostný příběh, kriminální melodrama, muzikál, místní příběh nebo morální alegorii – chtějí to všechno vidět najednou, každý kousek koření a ingrediencí smíchaných dohromady v jediném epickém lektvaru.“

Samozřejmě se většina Bollywoodských filmů odehrává ve východní Asii a je do značné míry nedostupná pro hlavní proud amerických diváků. To je jedna z věcí, která přiměla Gurinder Chadhau zpracovat Jane Austenovou, ale v Bollywoodském stylu. „Chtěla jsme radost Bollywoodských filmů přinést lidem, kteří nikdy nic takového ještě nezažili – a zároveň jsem chtěla přenést Bollywood do míst, kde ještě nikdy nebyl – do Londýna a Ameriky,“ říká režisérka. „Spojila jsem prvky Bollywoodu s klasickým příběhem, kterým „Pride and Prejudice“ je, a cítila jsem, že diváci na obou stranách rozlišných kultur mohou najít způsob, jak se společně bavit.“

Bollywoodský styl se dobře hodil k příběhu Jane Austenové – ale Gurinder Chadha hledala způsob, jak posunout Austenovou i Bollywood za jejich obvyklé hranice. Proto roli Lality pojala spíše jako vášnivou, velice inteligentní a smyslnou mladou ženu, než jako typickou rezervovanou a poslušnou hrdinku Bollywoodských filmů. Jak Chadha říká, bylo postavení žen v době Austenové podřadné, pokud se však neprovdaly nebo neměly peníze. Inteligence u nich nic neznamenala a tento případ můžeme vidět i v některých místech dnešní Indie.

Střet Západu s Východem je ve filmu znát i v hudbě a tanci. Hudební skladatel Anu Malik a choreografka Saroj Khan přivítali režisérčinu představu – přidat více západního vlivu klasickým indickým tancům a hudbě, aby byly více sexy, přitažlivější a lákavější pro západní diváky. Samozřejmě při tom zachovali rovnováhu mezi Východem a Západem a kvalitu Bollywoodského filmu.

Herci ze tří kontinentů: mezinárodní kombinace filmových postav
Spojit rozdílný humor a kultury Mojí velké indické svatby – to vyžadovalo herce, kteří reprezentují několik zemí a několik hereckých stylů. Základem bylo najít představitele dvou hlavních rolí: tvrdohlavou, chytrou a vášnivou Lalitu Bakshi a pohledného, světaznalého Američana Willa Darcyho.

Pro Gurinder Chadha existovala pouze jedna herečka, kterou si dokázala v roli Lality představit: Bollywoodská nejpopulárnější herečka a neodolatelná kráska, Aishwarya Rai. „Věděla jsem, že Aishwarya dokáže zvládnout obě strany tohoto filmu, a víc než to, chtěla jsem skutečnou filmovou bohyni,“ vysvětluje Chadha. „Aishwarya skvěle reprezentuje Bollywood pokud jde o její krásu, city a tanec. Ale ona je také neskutečně chytrá, velmi asertivní a má smysl pro humor, což je moderní a zároveň tím připomíná Elizabeth Bennettovou Jane Austenové. Není tou tradiční poslušnou indickou dívkou!“

Od okamžiku, kdy si Rai přečetla scénář, tu roli chtěla. „Scénář byl velice vtipný, ale také romantický. Vzdává hold Bollywoodským tradicím a přesto je jiný než Bollywoodský film. Byla jsem velice ráda, že jsem mohla hrát indickou verzi Lizzy Bennettové, která je mojí oblíbenou literární postavou. Je to tak obdivuhodně silná žena. Pro indickou herečku je to zcela něco jiného.“ Rai si již zahrála ve filmech, ve kterých hovořila několika různými indickými jazyky, ale Moje velká indická svatba je její první rolí v angličtině. „Každý jazyk má rozdílnou řeč těla, která je s tím mluveným neodmyslitelně spojena, a pro mne bylo velice důležité si to osvojit. Takže všechno bylo pro mne nové a zajímavé a Gurinder mi při tom hodně pomáhala.“ Přestože všestranně nadaná Rai zpívá a tančí v Bollywoodských filmech, Moje velká indická svatba byla její příležitostí prozkoumat nové pohyby a styly, se kterými se předtím nikdy nesetkala. Zvláště uvítala možnost spojit indické tance s více uvolněnějším stylem Anglie a USA. „Občas to bylo jako hrát ve videoklipu,“ říká. „Ale všechny ty taneční scény byly hodně fyzicky náročné a vyžadovaly také určitý trénink.“

Po obsazení role Lality začala Chadha hledat herce, kterého by obsadila do role Willa Darcyho, arogantního, ale neodolatelně přitažlivého muže, stejně jako je původní postava Austenové, ale s jednoznačně moderním americkým kouzlem. „Bez obalu, hledala jsem někoho neuvěřitelně přitažlivého,“ říká Chadha. A vzhled i osobnost našla u Martina Hendersona. „V okamžiku, kdy jsem se s ním setkala, působil Martin jako staromódní přitažlivý filmový hrdina,“ říká režisérka. „Má určitý druh kvalit Caryho Granta a to se mi pro film hodilo. Také se mi hned líbil jeho postoj k odvážnému Bollywoodu. Měl skutečný cit pro dobrodružství a s radostí se vrhnul do něčeho naprosto odlišného, něčeho mimo jeho dosavadní zkušenosti.“

Scénář Hendersona hned zaujal. „Nikdy jsem neviděl něco tomu podobného,“ připouští. „Byl plný humoru, romantiky, krásných žen, hedvábí a sárí – a byl neuvěřitelně zábavný. Zároveň mi to přišlo jako závažné téma, protože je o smíření se s našimi předsudky – způsob, jakým hodnotíme ostatní a zvláště různé kultury – a hledání společného jmenovatele, kterým je v tomto případě láska.“

Z Indie do Ameriky
Výroba Mojí velké indické svatby doslova objela zeměkouli – od Indie, přes Anglii až do Ameriky. Příběh začíná v Indii, Amritsaru, který je situován v severoindickém venkovském Punjabu a je jednou z nejstarších obcí v Indii – je plný záhad, krásy a historie. „Amritsar je místem, kde jsou stále silné tradice,“ vysvětluje Chadha. „Je to také místo, kde jsou mladé ženy stále pod velikým tlakem sňatků a hlavně výhodných sňatků.“ Mohlo by se zdát, že natáčení v autentickém prostředí je snadné, avšak v Indii tomu tak nebylo. Jakmile místní lidé zaregistrovali, že se tam natáčí film a že je tam i Aishwarya Rai, byly všude zástupy zvědavců. „Většina lidí z toho byla nadšena, ale propukly tam také nějaké demonstrace, protože pár lidí si myslelo, že přesvědčuji indické ženy, aby odešli s muži ze západu!“ říká Chadha.

Každé zemi, ve které se film odehrává, se tvůrci snažili dát osobitý vzhled – osvětlení, design i kostýmy. Producent Deepak Nayar uvádí: „Chtěli jsme docílit skutečně silného vizuálního rozdílu mezi Indií a USA, protože když Darcy přijíždí do Indie, je opravdu překvapen tím, co vidí a jak je tato kultura odlišná. Ten rozdíl je ještě více patrný, když se rodina Bakshi vydá do Ameriky. Pro všechny je to něco zcela neobvyklého...“

Za kameru postavila Chadha známého indického kameramana Santoshe Sivana. Věřila, že právě on dokáže pomocí kamery perfektně skloubit natáčení na třech kontinentech, dát mu určitou kontinuitu a zachytit půvabné Bollywoodské pocity a barvy s více západní vizuální technikou. „Jedinou věcí, kterou mi Gurinder řekla, bylo, že nechce film, který by byl podobný jiným filmům,“ říká Sivan. „Takže jsme se u tohoto filmu rozhodli maximálně změnit jasnost barev a zdůraznit tu romantiku světla Indie – a pak natáčet západní svět od Londýna po Los Angeles z Bollywoodského pohledu, který nikdy nebyl v těchto lokalitách použit.“



Řekli o filmu (diváci)

Stojí to za váš čas
„Nejsem Ind, ale jsem fanoušek Bollywoodu. Kdyby nebylo mých indických přátel, nikdy bych neobjevil krásu a energii Indie. Ať říkají kritiky cokoliv, nesrovnávejte tento film s vysokorozpočtovými filmy, které jste viděli v Hollywoodu. Bollywoodské filmy jsou dělány od srdce, ne podle peněženky. Samozřejmě, kdyby měly Bollywodské filmy stejné rozpočty, mohu garantovat, že by jejich hodnocení bylo mnohem lepší než které můžete vidět nyní. Místo toho to berete tak, jak to je. A když tak učiníte, zjistíte, o jaký poklad se jedná. Herecké výkony byly příjemné, příběh zajímavý. Aishwarya rozzářila scénu. Její oči vás hypnotizují víc než tanec kobry…“

Perfektní film
„Ten film je vážně dobrý. Jsme Ind a pro mne byl ten film mnohem lepší než jakýkoliv film, který jsem v poslední době viděl. Je to skvělý rodinný film. Všem se líbil. Myslím, že je to jeden z nejlepších filmů roku.“

Ten film se mi líbí
„Ten film má barevné a zábavné scény; rychle se odvíjející příběh; zajímavé filmové hrdiny; a hlavně jsem se při něm hrozně smál. Pokud nejsou velkolepá hudební čísla Vaším šálkem čaje, nemůžete ocenit tu obrazotvornost…. …pokud se rádi smějete a líbí se vám příjemné, romantické příběhy, jděte na ten film…“

Pastva pro oči, Austenová by souhlasila „Tento film přesně vystihuje smysl (a proč ne rovnou citlivost) příběhu Austenové, který byl napsán v době, kdy byly evropské ženy společensky a ekonomicky předurčeny k manželství, tak, jako jsou indické ženy předurčeny i dnes…“

Dlouhý popis
Motto: Pomáda na Bombajský způsob aneb Bollywood vs. Hollywood
Délka: 111 min
Země: USA , 2004

3910 hlasů