Během psaní scénáře byl Adam ‚Tex‘ Davis bombardován stovkami nešťastných příběhů kluků a dívek, kteří uvízli v tzv. ‚zóně přátelství‘. „Zjistili jsme, že k tomuto námětu existuje neskutečné množství materiálu; toto je jeden z těch filmů, se kterými se každý ztotožní,“ říká Davis.

„Miluji tě k sežrání si klade otázku: ‚Když uvízneš v ‚zóně přátelství‘, můžeš se z ní dostat?‘ Odpověď zní ano,“ říká producent filmu, Chris Bender. „Zjistil jsem, že je to o načasování. Příběh se tímto novým rozměrem – vystoupení ze ‚zóny přátelství‘ – posunul dál. Ústřední postavou je Chris Brander, který byl na střední škole odmítnut a vypovězen do ‚zóny přátelství‘ – místa, kde se daří platonickým vztahům, ale ne romantice – a nyní je opět zranitelný,‘ pokračuje Bender.

Režisér Roger Kumble se také ztotožňuje s příběhem. „Několikrát jsem byl obětí ‚zóny přátelství‘. To byl také důvod, proč jsem chtěl tento film natočit. Dokázal jsem se s touto představou lehce sžít a kdyby byla provedena dobře, mohla by skvěle zapadnout do vkusu diváků.“

„Jsem v šoku, že film na takovéto téma nebyl dosud natočen,“ říká Ryan Reynolds, představitel Chrise Brandera. „Každý chápe, jaké to je být zatažen do ‚zóny přátelství‘ a být umístěn na této trestné lavici asexuálního potěšení. Prošel jsem si tímto na střední škole, když jsem byl do jedné dívky zamilován několik let, zatímco ona randila s jedním ubožákem za druhým, ale ke mne chodila pro radu! To byla rozhodně moje inspirace i pro film.“

Kanada vs. USA
Natáčení bylo rozděleno mezi města, která byla od sebe vzdálena 50 mil – Moose Jaw a Regina v Kanadě. Tím, že se příběh odehrává na Vánoce, byl sníh a led nedílnou součástí filmu. Odvážní herci i štáb se zachumlali do teplého oblečení, aby vydrželi ty kruté zimy.

Kameraman Anthony B. Richmond byl připraven na toto nevlídné počasí. Měl k dispozici dvě sady čoček, jednu pro interiéry, kterou udržoval v teple, a druhou, studenou, pro exteriéry. Kamery a jejich příslušenství byly stále zahřívány. „Ty kamery byly lépe zahřáté než my,“ říká Richmond. Během prvního týdne natáčení padla teplota až na -50˚.

„Potřebovali jsme, aby bylo místo natáčení zasněžené a studené, protože část děje se odehrává během sněhové bouře na předměstí New Jersey. A kam jinam jít než na nejchladnější místo na světě!“ vysvětluje Ryan Reynolds. „První noc, kterou jsme strávili venku, nám zamrzaly i myšlenky. Říkal jsem ‚Rogere, nemohu točit, moje pusa je úplně zmrzlá, nemohu mluvit!‘ Bylo -45˚ a moje postava byla jen lehce oblečena – byla připravena na Paříž, ne na Saskatchewan! Ale velmi mi to pomohlo – předpokládalo se, že budu zmrzlý, ne mrtvý,“ vtipkuje Reynolds.

Dokonce i kostyméři byli těmito teplotami ovlivněni. Šaty musely být přendány z plastikových obalů do látkových vaků, protože plast v této zimě praská. Porsche, které řídí Reynoldsova postava, mělo svůj vlastní přívěs, kde se udržovalo v teple.

Vytvořit Los Angeles a New Jersey uprostřed kanadské zimy v prérijních městech Regina a Moose Jaw chtělo hodně vynalézavosti. Krajina mezi těmito městy je zcela rovná, 50 mil dálnic a jen jedna zatáčka. Avšak ani tým vedoucího výroby, Robba Wilsona Kinga, zde nedokázal vytvořit repliku exteriérů Los Angeles – takže ty se natáčely v Kalifornii.

„Na tomto projektu byl skvělý scénář, který nás velmi inspiroval, abychom vytvořili skutečný svět, jenž by podporoval základní humor filmu,“ říká King. „Jít do místa, které nebylo filmem ještě dotknuto, nám umožnilo mnoho privilegií, mohli jsme se dostat do domácností místních lidí a do jejich životů, našli jsme tak úžasné věci, že jsme je použili ve filmu. Díky nim vám bude vše připadat přirozené a známé.“

Kingovým úkolem bylo vytvořit dva paralelní světy: Los Angeles a New Jersey. Los Angeles čiší chladem v protikladu k vřelosti a teplu New Jersey. King vytvořil interiéry LA v Regině, kde vybudoval a ozvučil nahrávací studio a našel perfektní atrium pro Red Bull Records v Regina Research Park. Nikde nejsou zelené stromy, vše je kovové a s ostrými tvary, lesklým povrchem a dominantní šedou barvou. Chrisův dům reprezentuje módní vkus dneška – minimalismus a jednoduchost. Kontrast toho, jaký byl a je Chrisův původní domov v New Jersey.

V New Jersey naopak panovaly barvy země. Základní barvy byly zakázány. Domy Chrisovy matky a Jaminých rodičů jsou velmi teplé a bohatě vyzdobený. Čiší z nich určité kouzlo a podmanivost.

Proměna v tlouštíka
„Postava Chrise Brandera prochází několika proměnami. Na střední škole má strašné vlasy a hrozné oblečení. O deset let později je z něj uhlazený, štíhlý chlap z LA. Stal se z něj naprosto vypočítavý, módní play boy. Když se ocitne zpět v New Jersey, dělá vše pro to, aby byl neodolatelný,“ říká kostýmní výtvarnice Alexandra Welkerová, která brala podněty mimo jiné i z osobního šatníku Ryana Reynoldse. „Mám ráda tento proces spolupráce. Skrz své kostýmy mohu pomoci hercům poznat jejich postavu,“ dodává.

Jednou ze značných proměn Chrise Brandera je jeho nadměrná středoškolská postava. Roger Kumble vysvětluje: „Ryan Reynolds je krásný, sexy chlap. Nechtěl jsem mu jen přidat akné. Museli jsme ho radikálně změnit. Je to důležité pro příběh, protože ho musíme na začátku neskutečně ponížit, abychom pochopili jeho bolest a pocity po 10 letech. Ten film je o tom, jak nás střední škola stále pronásleduje.“

Prvním krokem, který režisér učinil, byla spolupráce s maskérem Billem Terezakisem, který měl Reynoldsovi přidat 36 kilo. Vznikl tak „tlustý kostým“ z umělé hmoty. „Jakmile si ho Ryan oblékl, stal se naprosto jinou osobou,“ směje se Kumble.

„Postava, kterou hraji, je chlápek, jehož celý život je založen na jedné ohromné emocionální ráně, kterou utrpěl na střední škole,“ říká Reynolds. „Pro herce je to výborná příležitost. Tato postava je velmi citlivá a milá. On je chlápek, který je zdrcený. Diváci uvidí, jak se jako vysoký štíhlý muž změním na obtloustlý balón s ohromným hárem a šesti bradami. V oblasti plastiky učinili veliký pokrok. Nejen že jsou schopni naprosto změnit něčí fyzický vzhled, ale zcela to změní i vaši identitu, když v tom hrajete.“

Ryan pokračuje: „Trvalo mi vždy tři hodiny, než jsem to všechno na sebe navlíkl. Vážilo to snad tunu, bylo v tom horko a bylo obtížné v tom obsáhnout celou škálu pohybů. Ale bylo zajímavé, že na obličej mi ta věc dokonale přilehla a mohl jsem provádět jakékoliv grimasy.“

Amy Smart uvádí: „Nejvtipnějším dnem tohoto filmu bylo, když si Ryan vzal poprvé na sebe tlustý kostým a zkoušel si různé výrazy a jak může hýbat rukama. On je jedním z nejvtipnějších herců, se kterými jsem kdy spolupracovala. Ve filmu je několik scén, kde jsem mimo záběr, protože bych se hrozně smála.“

Sobí spřežení v plamenech
Když nastala chvíle, kdy se měla natáčet děsivá série událostí spuštěná vánočním řetězem před domem rodiny Palamino, měl režisér Roger Kumble velké plány. „Chtěl jsem, aby to byla velkolepá katastrofická vánoční scéna. Chtěl jsem z toho udělat apokalypsu.“

Toto byla chvíle pro tým speciálních efektů. Ten vytvořil sérii působivých a spletitých manévrů navazujících na sebe jako padající domino. Volvo, řízené Samanthou (Anna Faris), rozbourá plot a zničí dva sněhuláky. Pak zachytí autem elektrický kabel, rozbije i druhou polovinu plotu, všechna světýlka popraskají a velké tyče svíček začnou hořet. Santa, který stojí na střeše, začne také hořet, sobi spadnou ze střechy mezi dráty, vše jiskří a hoří; jeden hořící sob je vlečen za autem a druhý těsně mine paní Palamino; třetí se rozbije o strom a těsně mine babičku… Poslední sněhulák se převrhne a zakončí Apokalyptickou scénu!