Match Point - Hra osudu
Typ:
film
Žánr:
thriller, drama, romantický, kriminální
Délka:
124 min
Motto:
Vášeň, přitažlivost, posedlost...
Země:
Lucembursko/Irsko/Velká Británie, 2005
„Muž, který řekl ‚Raději bych byl šťastný než dobrý‘, viděl hluboko do podstaty života. Lidé se bojí čelit faktu, jak ohromná část života závisí na štěstí. Je děsivé vědět, kolik toho je mimo naši kontrolu. V tenisu jsou momenty, kdy míček udeří...

Film-vice

Match Point - Hra osudu je drama o společenském vzestupu mladého muže a děsivých následcích jeho ctižádosti. Hlavní hrdina se nedokáže rozhodnout mezi dvěma ženami a nenachází cestu ven. Uchýlí se tedy k extrémnímu řešení. Děj filmu zasadil režisér Woody Allen do anglické vyšší společnosti. Scarlett Johanssonová zde hraje krásnou americkou dívku, která vstoupí mezi Jonathana Rhys Meyerse a jeho ženu Emily Mortimerovou. Matthew Goode je Emilyn bohatý bratr, který tuto zápletku odstartuje.

V létě 2004 přijel Woody Allen do Londýna natočit svůj snímek Match Point – Hra osudu – první film, který celý natočil mimo svůj rodný New York.

Natáčení začalo v červenci 2004 a trvalo sedm týdnů. Lokace zahrnovaly některé z nejznámějších památek Londýna jako např. Tate Modern nebo St. Jame’s Park. Pro interiéry a exteriéry byly pak použity řady dalších lokací – Belgravia, Marylebone, Notting Hill, Chelsea, Covent Garden, Buckinghamshire.

Allen byl rád, že k filmu opět získal podporu od svých dlouholetých a důvěryhodných spolupracovníků – producentky Letty Aronsonové, koproducentky Helen Robinové, cast directorky Juliet Taylorové a střihačky Alisy Lepselterové. Další členy svého kreativního týmu si Allen vybral z těch nejlepších talentů Británie. Výzvou pro něj bylo nejen mít zcela nový realizační tým, ale také používat naprosto odlišné metody práce, než jsou v New Yorku obvyklé. „Práce s britským štábem byla úžasnou zkušeností. Měl jsem skvělý tým; velmi přátelský, ohromně schopný a neuvěřitelně dobrý v tom, co dělali v každém oddělení. Bylo to velmi uvolněné a nenucené a každý dával do své práce hodně entusiasmu, čímž byla tato zkušenost velmi příjemná,“ říká Allen.

Role Jima Claye, vedoucího výroby, byla klíčovou v představování Londýnské krajiny Woodymu Allenovi a zároveň zásadní v tvorbě autentického londýnského filmu. Clay říká: „On je jedním z nejbystřejších režisérů, se kterými jsem kdy pracoval, do projektu je hodně zapojen a je velmi rozhodný – okamžitě věděl, jestli se nám daná lokace hodí… například v Tate Modern – jakmile jsme tam přišli, ihned to přijal, protože dokázal vidět jeho filmovou hodnotu.“

Allen hovoří stejně lichotivě i o práci s Clayem: „Jim hodně přispěl ke zrodu filmu. Spoléhal jsem se na něj, že vyřeší spoustu problémů, a na práci měl jen málo peněž. Přišel nejen s úžasnými lokacemi, ale také překrásnými scénami a ohromným řešením problémů.“

Allen spíše preferuje skutečné lokace a kde je potřeba, udělají se minimální úpravy, aby to vyhovovalo hercům. Pro dvě důležité scény musel však Clay vymyslet kreativní řešení – jednu, která se odehrává uvnitř galerie Tate Modern – galerie neumožnila natáčení ve svých interiérech; a druhou natočenou uvnitř Royal Opera House. S omezenými prostředky a pečlivě vybranou budovou skladu v eastendské části Londýna vybudoval Clay svoji vlastní verzi galerie Tate a vybavil ji speciálně vytvořenými díly. Pro scénu v opeře vybudoval jeviště ve studiích Ealing. Allen říká o Clayovi: „Byl velmi pečlivý a nápaditý, vážně úžasný, pracuje stejně jako Santo Loquasto (Allenův vedoucí výroby v posledních 20 letech) – s velmi omezeným rozpočtem a vytváří pro mne ohromné scény.“

Match Point – Hra osudu znamenal pro Woodyho Allena premiéru v mnoha směrech. Mimo jiné i ve spolupráci s kameramanem Remi Adefarasinem a kostýmní výtvarnicí Jill Taylorovou.

Adefarasin byl zaujat Allenovými režisérskými metodami a také tempem a efektivitou natáčení. O Woodym říká: „Rád se často dívá skrz objektiv, stojí blízko kamery, která točí, takže může vidět obličeje herců a nepoužívá video monitor, který podle něj zkresluje.“ Pro Allena byla práce s Adefarasinem potěšením: „On je senzační, velmi nadaný kameraman.“

Poprvé s Allenem také spolupracovala kostýmní výtvarnice Jill Taylorová, jejímž cílem bylo udržet vše tak přirozené a jednoduché, jak jen to šlo. „Nebyl to stylizovaný vzhled, chtěli jsme mít vše věrohodné a skutečné, včetně životního stylu postav.“ Posedlá přesností, prozkoumávala Jill vyšší společnost. „Hovořila jsem s mnoha lidmi o jejich oblečení, abych určila přesně věci, které nosí na jednotlivé události.“ K dokonalému stylu přispěly i návrhy herců. Například Penelope Wiltonová dodala prvky svého vlastního stylu. „Její postava je velmi vřelá a vlídná a toto se odrazilo i v jejím oblečení...“



O hercích

V předchozích Allenových filmech se již několikrát objevili britští herci. Mezi ně patří například takové hvězdy stříbrného plátna jako Michael Caine, Hugh Grant, Kenneth Branagh, Jim Broadbent a Denholm Elliot. Jeho poslední film Melinda a Melinda představil začínající herecké hvězdy Chiwetela Ejiofora a Jonny Lee Millera. Britské herečky, které ztvárnily nezapomenutelné role v jeho filmech, jsou Helena Bonham Carter, Charlotte Rampling, Claire Bloom a Samantha Morton. Pro Allena byl Match Point – Hra osudu krásnou příležitostí znovu prozkoumat široké spektrum talentů britské herecké komunity. Allen také uvádí, že kvality hereckého týmu byly výjimečné: „Gail Stevensová mi představila úžasné britské herce a výsledek je, že každá malá část ve filmu je překrásně zahraná a kdokoliv ve filmu, kdo měl jen malinkou hlavní roli nebo i vedlejší roli, to zahrál skvěle. Herci byli bezvadní.“

Jonathan Rhys Meyers hraje Chrise, mladého profesionálního tenisového trenéra, který je zatažen do světa anglické vyšší společnosti. Rhys Meyers si pamatuje, jak byl vystrašen ze setkání s Allenem, až ho k tomuto setkání musel donutit jeho agent. Říká: „Woody vešel a řekl ‚Ahoj Jonathane, dělám tento film, nesu ti scénář a pokud se ti bude líbit, nebudu už dělat ani zkoušky‘. Po tomto setkání jsem skoro zkolaboval a plakal jsem, přesvědčen, že to všechno byla chyba.“

Allen však neváhal tuto roli nabídnout Rhys Meyersovi. Poprvé ho viděl ve filmu Blafuj jako Beckham a vzpomíná: „Ve chvíli, kdy jsem o něm začal uvažovat pro tuto roli, jsem ho nemohl dostat z mé mysli. Prohlédl jsem si mnoho dalších herců, kteří mi byli doporučeni, ale já prostě cítil, že Jonathan je chlap, o kterém jsem uvažoval, když jsem tu roli psal.“

Pro roli Noly, mladé Američanky, která se snaží v Londýně uspět jako herečka, si Allen vybral Scarlett Johanssonovou. Roli přijala okamžitě. „Scénář byl odlišný od čehokoli, co jsem kdy v jeho filmech viděla. Bylo to velmi temné, nemohla jsem tuto nabídku odmítnout.“ Johanssonová říká, že její postava byla podmanivá a úchvatná. „Nola je velmi neobvyklá a naprosto neurotická. Je jí dvacet let a intenzivně tento věk prožívá. Je chudá, citlivá a sirotek.“

Allen zvolil Johanssonovou, protože obdivoval její herecké výkony v Přízračném světě a v Ztraceno v překladu a nešetří na ni chválou. „Ona je neodolatelná, má krásnou osobnost a je senzační herečka. Je těžké uvěřit, že je tak mladá, protože je velmi vyspělá jako herečka a sofistikovaná jako žena.“ Johanssonová ho také zaujala svým rádoby nesmyslným přístupem k práci. „Hned první den ráno vběhla na plac, po celovečerním letu, a začala hrát jednu z nejtěžších scén, což byla lehce opilá emocionální konverzace s Jonathanem Rhys Meyersem, a ona byla okamžitě úžasná,“ říká Allen.

Roli Chloe, privilegované a bohaté dívky, která se zamiluje do Chrise, svého šarmantního tenisového trenéra, nabídnul Allen Emily Mortimerové. Její práci již nějakou dobu sledovat a byl rád, když jeho nabídku přijala. Natáčení Match Pointu – Hry osudu bylo pro Mortimerovou novou zkušeností. U předchozích filmů byla zvyklá dorazit na plac a čekat nekonečně dlouho na svůj velký moment. Uvádí: „Ve filmu Woodyho Allena jste přímo na místě a neplýtvá se vůbec časem, takže je to děsivé a zároveň osvěžující… byla to skvělá zkušenost pracovat na tak dokonalém filmu.“

Allen byl skutečně potěšen všemi herci a říká: „Oni všichni ztvárnili mé postavy nad má nejpošetilejší očekávání. Všichni tomu ohromně přispěli.“