Jménem krále
Typ:
film
Žánr:
historický, drama
Délka:
77 min
Motto:
Aby dopadl vraha, musí nasadit vlastní život.
Země:
Česká Republika, 2009
Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu...

Film-vice

O NATÁČENÍ
Jako milovník čínských detektivek Roberta Van Gulika o soudci Ti, jsem hledal témata, která by částečně korespondovala s naším geografickým a kulturním prostředím a zároveň spadala do středověku. Zajímaly mě historické náměty, kde by se v osobě vyšetřovatele snoubila rytířská čest s vtipem, bojovností a vytrvalostí.

Jednoho večera jsem se ve Viole potkal s dr. Vlastimilem Vondruškou, který zde uváděl svůj pořad za doprovodu Petra Traxlera. Některá jeho ranná díla jsem již znal (to ještě dr. Vondruška publikoval pod jiným jménem), ale od tohoto večera jsem se stal jeho pilným čtenářem. Vondruškovy knihy splňovaly mou představu seriálu se středověkým detektivem, rytířem i soudcem v jedné osobě.

Již ten večer ve Viole jsem dr. Vondrušku oslovil se svým nápadem natočit seriál s tématikou středověkých detektivek. Dr. Vondruška napsal první scénář, který jsem dal posoudit dramaturgům. Po nezbytných úpravách a s přesvědčením o smysluplnosti projektu jsem scénář nabízel k realizaci našim i zahraničním partnerům. Tak se zrodila spolupráce s TV Nova. Podobná tematika není často prezentována a tak doufám, že diváky film v kině zaujme.

Natáčelo se v srpnu a září 2008 na hradě Točník, ve skanzenu Řepova a ve Staré Huti – v okolí obory a vily Karla Čapka.

(Boris Krištof, koproducent)

V poslední době se návštěvníci hradu Bezdězu stále častěji ptají průvodců, v které části paláce bydlel ve 13. století proslulý královský prokurátor Oldřich z Chlumu. Tuhle drobnou literární mystifikaci mají na svědomí historické romány Vlastimila Vondrušky. Sám autor říká o době, kterou popisuje: „Každý člověk touží mít svůj vzor, svého hrdinu. Rozdíl mezi námi a středověkem je především v hodnotách. Pojmy jako čest, víra, odvaha, spravedlnost a láska měly dříve jiný, mnohem pravdivější obsah. Je toho hodně, co by nás mohli naši předkové učit, neboť my dnes tak trochu zapomínáme na morální hodnoty, které zdobí naši dávnou historii. Někdy mám dokonce pocit, jako bychom se skoro styděli za to, že jsme národem, který dokázal vítězit nad okolními zeměmi. Historický román by neměl jen pobavit, měl by také čtenáře donutit k zamyšlení, zda dnes děláme všechno správně.“